Enceladus, přirozená družice planety Saturn, je jedním z nejzajímavějších a nejtajemnějších objektů sluneční soustavy. Téměř celý ho pokrývá mladý a čistý led. Pod ním se však rozlévá obří podpovrchový oceán.

Studie publikovaná ve vědeckém magazínu Nature Geoscience přitom naznačila, že se v něm vyskytují oceánské proudy podobné těm, jaké známe z pozemských oceánů.

Gigantický vodní svět

Že Enceladus je zajímavý případ, ukázal už průlet sondy Voyager 2 v roce 1981. Tento první pořádný průzkum měsíce odhalil přítomnost prasklin na povrchu Enceladu, tedy známky geologické aktivity.

V roce 2010 sonda Cassini objevila na povrchu Enceladu gejzíry vodního ledu, což je neomylná známka, že pod jeho povrchem existuje voda v kapalném stavu.

Vše naznačuje tomu, že vnitřek měsíce můžou zahřívat slapové síly vznikající gravitačním působením Saturnu na malý měsíc.

Další průzkum odhalil, že enceladský oceán je v průměru hluboký 30 kilometrů. To je skoro desetkrát víc, než jaká je průměrná hloubka oceánů na naší planetě. Je v tom ale háček: Oceán se ukrývá pod zhruba dvaceti kilometry ledu, a to nám přímé pozorování znemožňuje.

Tým geofyziků vedený Anou Lobovou z Kalifornského technologického institutu však leccos z toho, co se skrývá pod krustou, ve zmíněné studii poodhalil.

Golfský proud na cizím měsíci

Rozdíly v tloušťce ledu na rovníku vůči polárním oblastem podle poznatků tohoto týmu naznačují, že některé oblasti podpovrchového moře jsou teplejší než jiné. Pokud by ale teplo z jádra Enceladu pouze stoupalo k povrchu, měl by být led všude víceméně o podobné tloušťce.

zdroj: Profimedia/Nedd

Jenže není. A to podle týmu geofyziků ukazuje na přítomnost oceánských proudů přenášejících na Enceladu teplo nejen vertikálně, ale i horizontálně. Tedy podobně jako to na Zemi dělá třeba Golfský proud, když přenáší teplo z Karibiku k Evropě.

Výzkumníci vytvořili počítačový model odpovídající tomu, co o Enceladu víme. Výsledky modelování ukázaly, že právě přenos tepla z rovníku blíže pólům by mohl vysvětlovat tenčí polární led. To přirozeně navozuje otázku, zda takové prostředí oceánů Enceladu nenahrává i šancím na vznik života.

Zda jsou přenášené teplo a chemické látky dostatečné k tomu, aby v tamním oceánu vznikl život, je samozřejmě zatím neznámé. Podmínky na Enceladu ale naznačují, kde bychom ho mohli hledat.

Uvězněni pod ledem

Respektovaný planetární vědec Alan Stern tvrdí, že podpovrchová moře (nejen na Enceladu) mohou být ideálním místem pro vznik života mimo Zemi. Avšak mimozemšťané jsou v takovém případě doslova uvězněni pod ledem.

Bez expanze na souš, která není možná, protože vnější skořápka tvoří ochranu před vnějším nehostinným vesmírem, si hypotetické mimozemské formy života sotva mohou vyvinout dostatečně pokročilou inteligenci nutnou pro vznik technické civilizace. A to může být důvod, proč jsme je dosud nezaznamenali.

Pohled na dno Enceladu s termálními prameny. | zdroj: Profimedia

Uvážíme-li, že ve sluneční soustavě existuje tekutá voda jenom na povrchu Země, zatímco podpovrchová voda nejspíš u deseti světů (mimo jiné Marsu, Pluta či Europy), mohl by být podobný život pravděpodobnější i z prostého statistického důvodu – měl by více planet a měsíců, na nichž může vzniknout.

Kdo ví, možná jednou zjistíme, že jako suchozemci jsme výjimkou nejen na Zemi, ale i nejbližším vesmíru.