Jmenuje se „Sedm let Halleyova prachu“ (Seven Years of Halley Dust) a zobrazuje maximum každoročního meteorického roje Orionidy. Tento snímek americká vesmírná agentura NASA vyhlásila 28. října fotografií dne.

„Výsledná mozaika se 47 meteory vznikala sedm let, od roku 2015 až do letošního maxima roje,“ píše autor Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

V pozadí snímku vidíte noční krajinu během maxima roje v roce 2020 s výhledem na hory u východoslovenského Prešova. Nad horizontem je patrný světelný smog z prešovské aglomerace.

Kompletní snímek Orionid nad Slovenskem. | zdroj: kredit-Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě/NASA

Halleyova kometa, ze které meteory pocházejí, se stala inspirací pro betlémskou hvězdu. V roce 1304 hvězdu nad Betlémem jako kometu zobrazil do vánoční scény italský malíř Giotto di Bondone. Inspiroval ho k tomu průlet Halleyovy komety kolem Země. A od té doby je většinou nad jesličkami malována hvězda s ohonem.

Zmíněná kometa se vrací do vnitřní Sluneční soustavy, tedy do blízkosti Země, každých zhruba 75 let. Naposledy objevila v roce 1986.

Částice z Halleovy komety se ze Zemí potkávají dvakrát za rok, v květnu a v říjnu. V květnu jsou vidět na jižní polokouli jako meteorické roje Eta Aquaridy a v říjnu na téměř celé planetě jako Orionidy.

Jak napovídá jejich název, Orionidy z pohledu pozemského pozorovatele vylétají ze souhvězdí Orionu.

Dráhy Země a Halleyovy komety. Kříží se v říjnu a v květnu, kdy naši oblohu prosvěcují Orionidy. | zdroj: Kredit-Guy Ottewell

Astrofotograf Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě zachytil částice kamení a prachu, které se z komety uvolnily žárem, když prolétla kolem Slunce. Tyto částice letí ve stopách komety, sledují její oběžnou dráhu. Když vletí atmosféry naší planety, třením o molekuly vzduchu se ohřejí a shoří.

Světelné záblesky, které potom na nebi vidíte, jsou vyzářenou energií plynů v ovzduší Země. Meteory vstupující do ovzduší rychlostí vyšší než 60 kilometrů za sekundu předávají pohybovou energii atomům plynů, které se jí zbavují formou fotonů, nositelů světla.

A proč meteory z Orionid září také červeně? Tato barva je způsobena emisemi vápníku a hořčíku z prachu komety a také emisí prvků v zemské atmosféře, tedy dusíku a kyslíku.