Mars je v současnosti planetou nehostinnou pro život. Je mrazivý, suchý a bombardovaný kosmickým zářením. Život na povrchu je tam nemyslitelný. Pod ním by se ale mohly vyskytovat odolné organismy, které tam přečkaly stovky miliony let.

Naznačují to experimenty s pozemskou bakterií Deinococcus radiodurans, přezdívanou Conan podle Barbara Conana z povídek Roberta E. Howarda. Výzkumníci ji popisují ve vědeckém žurnálu Astrobiology.

Odolné jako Barbar Conan

Bakterie Conan je v Guinnessově knize rekordů zmíněna jako nejodolnější na světě. Snáší nízké teploty, sucho, kyselé prostředí, vakuum i radiaci.

Bakterie Conan (Deinococcus radiodurans), drobný jednobuněčný organismus přizpůsobený k přežití v drsném prostředí Marsu. | zdroj: Profimedia

Je to mikroorganismus, který přežívá v jaderných reaktorech i na vnějším trupu kosmických lodí. Nedávný výzkum simulující dlouhodobý účinek kosmického záření ho staví do nového světla.

Vědci zjistili, že bakterie Conan dokáže ve vysušeném a zmraženém stavu absorbovat (a přežít) gama záření o intenzitě 140 000 grayů, tedy desettisíckrát víc než člověk. Tato schopnost by jí měla umožnit přečkat v hloubce deseti metrů pod povrchem Marsu 280 milionů let bombardování tamní radiací. A na povrchu Marsu by měla přežít až 1,5 milionu let.

„Organismy přežívají ozáření dvěma způsoby,“ vysvětluje v časopisu Live Science spoluautor studie Brian Hoffman z americké Severozápadní univerzity (Northwestern University), „buď mají více kopií svého genomu, což jim poskytuje zálohu pro případné části poškozené radiací. Anebo hromadí velké množství manganových antioxidantů, které zachycují škodlivé molekuly vzniklé zářením. Zachycení těchto molekul zabraňuje poškození proteinů, které v organismu opravují DNA.“

Najdeme na Marsu pozemské bakterie?

Pokud by si pradávné bakterie na Marsu vytvořily odolnost jako bakterie Conan, mohly tam tedy hluboko pod povrchem přežít. Minulé i současné sondy je ale neměly šanci najít, protože hledají známky života na povrchu anebo jen centimetry pod ním.

Upozornil na to už tým, který vedl astrofyzik Alexander Pavlov z Goddardova střediska vesmírných letů americké vesmírné agentury NASA. Ve své studii dospěli vědci k závěru, že jakékoliv aminokyseliny – základní stavební kameny bílkovin z doby, kdy Mars mohl být obyvatelný – budou pohřbeny nejméně dva metry pod povrchem planety.

Podle autorů nové studie bakterie Deinococcus radiodurans by jejich zjištění měla zajímat stavitele meziplanetárních sond. Pokud by sondy ze Země byly kontaminovány bakteriemi Conan, mohly by let na Mars přežít.

Nedostatečná dekontaminace sond by tak mohla naplnit noční můru astrobiologů – možnost, že na Marsu jednou doopravdy najdeme život, ale nakonec se ukáže, že to je život přivezený ze Země.