Země je zatím jedinou planetou, o které víme, že hostí život. Nemusí však být místem pro život nejlepším. Tím by měly být „superobyvatelné“ (rajské) planety.

Chceme planetu větší, vlhčí, starší...

Astrovědci Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské státní univerzity, René Heller z Institutu Maxe Plancka a Edward Guinan z Univerzity Villanova ve studii publikované v žurnálu Astrobiology, popisují, jak by superobyvatelné planety měly vypadat.

Vědci dali dohromady parametry, podle kterých bychom takové planety měli hledat. Z jejich studie zveřejněné v odborném magazínu Astrobiology vyplývá, že rajské planety můžeme poznat podle těchto vlastností:

• Obíhají kolem hvězd s delší životností než Slunce a mají delší oběžnou dobu.
• Jsou starší než Země, je jim 5 až 8 miliard let. (Komplexní život potřebuje čas na to, aby se rozvinul.)
• Jsou zhruba o desetinu hmotnější a větší než naše planeta. (Čím větší a hmotnější kamenné planety jsou, tím déle uchovávají teplo. Jsou teplotně stabilnější než malé planety.)
• Mají více svitu z hvězdy, teplota na jejich povrchu je o 3 až 5 stupňů Celsia vyšší než na Zemi.
• Na jejich povrchu jsou vodní plochy a mají mírně vlhčí atmosféru než Země. Voda cirkuluje atmosférou, která obsahuje mraky.
• Obíhá je velký měsíc, který zpomaluje jejich rotaci a stabilizuje počasí.
• Mají silné magnetické pole chránící biosféru.

Shrnuto: Rajskou planetou by měla být ta, která má víc biomasy a biologické rozmanitosti než současná Země. Kromě toho by měla být o něco starší, větší, teplejší a vlhčí.

Za devatero galaxiemi a devatero černými děrami

Vědci vyhledali 24 superobyvatelných planet mimo sluneční soustavu, které mohou spadat do této kategorie. Současně upozornili, že to neznamená existenci života, ale jen to, že planety mohou mít (ale nemusí) podmínky příznivější pro život než současná Země. Každá ze zmíněných exoplanet je pro život lepší než Země vždy v některých ze zmíněných bodů.

Celkem výzkumníci probrali víc než 4500 dat exosvětů. Pokud uvážíme, že jen v naší galaxii můžou být miliardy planet, pak bychom časem rajské planety mohli najít. Má to však háček: Budou patrně dál než 100 světelných let.

Spolehlivou odpověď, zda rajské planety existují, získáme, až k nim doletíme. Dílčí odpověď by mohla přinést už nová generace teleskopů, zejména teleskop Jamese Webba.

Nelze přitom vyloučit, že mimozemský život nás v nějakém ohledu překvapí a že se mu bude dařit i v těch nejméně očekávaných podmínkách.

„Na Zemi najdeme velké množství komplexního života, který dovede přežívat i v tom nejextrémnějším prostředí. A je dobré mít život, který se dobře dokáže přizpůsobit. To ale neznamená, že je Země dokonalá ve všech ohledech,“ napsal ke studii Schultze-Makuch.