Neviděli ji. Přesto jsou přesvědčeni, že existuje.

Planetu, která se nachází se ve vírové galaxii M51 ve vzdálenosti 31 milionů světelných let v souhvězdí Honicích psů, vypátral tým z Harvardova-Smithsonova centra pro astrofyziku v americkém Cambridgi pod vedením astrovědkyně Rosanne Di Stefanové. Byla označena M51-ULS-1b a astronomové ji odhalili pomocí rentgenové observatoře Chandra, která patří americké vesmírné agentuře NASA a létá na oběžné dráze Země.

Vědci zachytili „stín“ planety obíhající dva objekty – obřího hvězdného veleobra a menší objekt, který je buď černou dírou, anebo neutronovou hvězdou. Druhý objekt jako torzo dávné hvězdy vydává silné rentgenové záření. A tím, že záření cosi zakrývalo, se podařilo odhalit planetu M51-ULS-1b.

Jev byl zaznamenán loni. Až letos po opakovaném měření však astronomové dospěli k závěru, že to není kosmická fata morgana, ale planeta v cizí galaxii.

Mravenčí práce

Ve studii, publikované v žurnálu Nature Astronomy, se píše že astronomové prošli tisíce zaznamenaných signálů teleskopem Chandra, aby ověřili, že to, co přerušilo rentgenové záření, je planeta. Velikosti odpovídá Saturnu, tedy planetě o devětkrát větším průměru než Země.

„Cítíme se poctěni, že jsme mohli přispět k tomuto dílu. Ukázali jsme novou metodu, kterou může komunita astronomů využít při hledání nových planet jak v Mléčné dráze, tak v jiných galaxiích,“ řekla Di Stefanová pro server Science Alert.

Metoda je obměnou používaných postupů zjišťování exoplanet, tedy planet, které leží v naší galaxii, ale mimo Sluneční soustavu. Základem je při nich existence hvězdy. Jejím detailním pozorováním lze najít planety v okolí – jednoduše poznatkem, že s hvězdou cosi nepatrně gravitačně „hýbe“ nebo ji něco „zakrývá“.

Důkaz za 70 let?

Di Stefanová a její spolupracovníci využili metodu pro rentgenové záření. Celkem prozkoumali data nasbíraná ve třech galaxiích – M51, M101 a M104. Z tisíců signálů jeden odpovídal tomu, co vědci prohlásili za indicii o přítomnosti planety.

Existenci planety to však nedokazuje. Tým Di Stefanové nicméně ve studii píše o vysoké pravděpodobnosti, že rentgenovou dvojhvězdu zastínila právě planeta.

Teorii podporují i počítačové simulace. Na to, aby byl úkaz třeba jinou hvězdou, trvalo prý zatmění dvojhvězdy příliš dlouho a bylo příliš výrazné. Plynový nebo prachový oblak by zase nebyl tak ostře ohraničený.

Astronomové z Cambridgi připouští, že je nutné získat další data, která by jejich odvážné závěry potvrdila. To se ovšem tak brzy nepodaří. Planeta má dlouhou oběžnou dráhu. Před rentgenovou dvojhvězdu se opět dostane až za sedm desítek let.