Emancipované pravěké ženy lovily zvěř po boku mužů

10. 11. 2020 – 5:25 | Člověk | ave | Diskuze:

Emancipované pravěké ženy lovily zvěř po boku mužů
Pravěká žena lovící vicuny. | zdroj: Matthew Verdolivo/UC

Ženská emancipace je starší, než si myslíme. Sahá přinejmenším do doby před devíti tisíci lety, kdy o feminismu ještě nikdo neměl potuchy.

Muž vyráží na lov (= do práce), žena zůstává v jeskyni, stará se o děti a oheň (= o domácnost), opravuje kůže a uklízí jeskyni (= pere, luxuje a utírá prach) a čas od času odchází na krátkou dobu, aby nasbírala nějaké plody, bobule nebo byliny (= aby nakoupila v supermarketu).

Taková je naše stereotypní představa o genderových rolích v éře prehistorických lovců a sběračů. Popisují ji knihy i učebnice, je zachycena ve filmech.

Překvapivý objev na úpatí And však tuto vizi naboural. S ženami to v pravěku patrně bylo jinak.

Žena pohřbená se zbraněmi

V roce 2018 nalezla expedice amerických archeologů v oblasti Wilamaya Patjxa na území Peru pohřebiště. Vědci tam odkryli šest prehistorických hrobů z doby před devíti tisíci lety. Kromě kosterních pozůstatků v nich narazili na různé nástroje a také - na lovecké zbraně.

coffin Hrob pravěké lovkyně a sada předmětů, které v něm byly nalezeny - mezi nimi hroty oštěpů, kameny na drcení kostí, na řezání masa, na škrabání kůží a také okr na barvení kůže. | zdroj: Randy Haas/UC

Na tom nebylo nic zarážejícího. Lidem se do hrobů běžně dávaly předměty, které jim sloužily jako nástroje. Experty však zaujalo, že jedna z koster byla výrazně menší. Měli podezření, že patří ženě. A pozdější analýza proteinů ze zubů to vskutku potvrdila.

Pozoruhodné je také to, že v hrobě této ženy byly velké zbraně jako oštěpy, se kterými se nelovili hlodavci nebo ptáci, ale velká zvířata a vysoká zvěř – například vicuny, předci lamy.

Výzkumníci začali přemýšlet, nakolik byla žena-lovkyně v pravěké společnosti ojedinělým, nebo běžným jevem. Proto se rozhodli prozkoumat záznamy z jiných pohřebišť odkrytých na americkém kontinentu, pocházejících z pozdního Pleistocénu a raného Holocénu, tedy z období před 12 tisíci až 8 tisíci lety.

Studiem 429 koster ze 107 pohřebišť badatelé zjistili, že 27 koster patřilo lidem, kteří byli pohřbeni s nástroji sloužícími při lovu vysoké zvěře. Mezi nimi bylo 11 žen (včetně ženy z Wilamaya Patjxa) a 15 mužů. U jedné kostry se nepodařilo pohlaví učit. V toho vědci vyvozují, že ženy mohly tvořit i víc než třicet procent lovců.

Jiný pohled na gender

"Naše poznatky ukazují, že genderové role, nemusí být tak přirozené, jak si někteří lidé mysleli. Domníváme se, že naše objevy jsou zajímavé i v kontextu současné debaty o genderu v zaměstnání," řekl vedoucí studie Randy Haas, odborný asistent antropologie na Kalifornské univerzitě ve městě Davisu.

Antropologové zatím neví jistě, zda ženy-lovkyně byly typické pouze pro pravěké indiánské kmeny, nebo byly také v jiných kulturách. Předpokládají však, že obdobně emancipované ženy žily ve stejné době v jiných geografických oblastech. Při výběru lovce podle nich byly důležité kondice, síla a věk, ne pohlaví.

Snímek obrazovky (946) Archeologové odkrývají hroby na Wilamaya Platjxa | zdroj: Randall Haas


Zdroje:
livescience.com

Nejnovější články