Tvář ženy, která zemřela před 7500 lety, oživla ve videu
9. 6. 2020 – 14:08 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:
Vědci "přivedli k životu" pravěkou ženu která obývala jižní cíp Evropy dávno před tím, než byly postaveny menhiry ve Stonehenge nebo pyramidy v Egyptě. Animace ukazuje, jak vypadala ve své době a jak by vypadala dnes.
Už se na vás usmála žena z neolitu?
Dostala jméno Calpeia. Ale až tisíce let po své smrti.
Její lebku nalezli archeologové v roce 1996 pod vrstvou usazenin v jeskyni u jižního cípu Gibraltaru. Počátkem roku 2019 výsledky analýzy DNA ukázaly, že patřila ženě, která žila před 7500 lety, v období pozdního neolitu.
Lebka byla částečně rozdrcená. Vědci z Gibraltarského národního muzea se přesto rozhodli, že se pokusí obličej ženy, které patřila, rekonstruovat. Umožnila jim to data z populačních výzkumů provedených v posledních letech, ve kterých byla nalezena místa v naší DNA podílející se na morfologii (tvaru) obličeje.
Na základě sekvencí DNA, skenů a 3D počítačového modelování a za spolupráce s experty z Harvardovy univerzity sestavili badatelé chybějící části lebky a také měkké tkáně a svaly.
To ale nebylo vše, konzervátor Manuel Jaén, ve spolupráci s počítačovými grafiky rozhýbal Calpeiin obličej v animaci a ukázal, jak by žena z neolitické doby vypadala, kdyby žila dnes.
zdroj: YouTube
Genetika dnes dokáže divy. Analýza DNA tak odhalila i to, že Calpeia, která měla světlou pokožku, tmavé vlasy i oči. Její lebeční stehy (vláknité klouby spojující kosti lebky) naznačují, že byla dospělá, zemřela ve věku třiceti až čtyřiceti let. Z kostí vědci zjistili například i to, že nebyla schopna trávit laktózu, což naznačuje, že patřila ke kmeni lovců-sběračů, ne zemědělců.
Překvapení v genomu
Překvapením bylo to, že genetický původ ženy, pojmenované po starořímském názvu pro Gibraltarskou skálu, leží daleko na východ od Pyrenejského poloostrova. Pouze deset procent Calpeiina genomu pochází z pyrenejské populace, zatímco zbývajících devadesát procent má původ v Anatolii, tedy v dnešním Turecku.
Potvrzují to její tmavé tmavé oči a světlá pokožka. Lovci a zemědělci ze střední a západní Evropy měli v té době snědou pleť a světlé oči.
Genetický základ ženy z neolitu dokládá, že už za jejího života byla rozvinutá mořeplavba. Calpeia, její rodiče nebo velmi nedávní předci zjevně pluli z Anatolie do Gibraltaru po moři.
Pokud by cestovali po souši, jejich postup na západ by trval roky nebo dokonce generace. Jejich DNA by se po cestě smíchala s místními populacemi a Calpeia by měla výrazně rozmanitější genom.