Ženy před tisíci lety bojovaly po boku mužů

Ženy před tisíci lety bojovaly po boku mužů Ženy-bojovnice nejsou jen fikcí popkultury | zdroj: Profimedia.cz

Z výzkumu ostatků dávných populací vyplývá, že třetinu bojovníků v nich tvořily ženy.

Ženy-bojovnice mohou mnoha mužům připadat jako výmysl moderní popkultury. Spíš si je ztotožní s Xenou, fiktivní princeznou-bojovnicí, než s reálnými historickými postavami.

Ne snad, že bychom v doložené historii nenašli případy žen, které bojovaly ve válkách, či sehrály zásadní úlohu při špionážních operacích v týlu – včetně bojových akcí.

Takových případů je však proti mužům na bojišti málo. A cokoli dále, než je středověk, má obvykle nádech mýtů. Moderní výzkum v tomto směru často uniká pozornosti.

Výzkum vědců publikovaný loni v American Journal of Anthropology potvrdil, že ostatky pohřbené během vikinského věku poblíž švédské Birky se zbraněmi skutečně patřily ženě. Nemáme samozřejmě jistotu, že žena zbraně za svého života používala, ale dá se to předpokládat. Ostatně, takové pohřby byly pro ženy běžné.

zdroj: YouTube

Existují i psané zkazky o štítonoškách, a tak je zřejmé, že vikinské ženy nebyly jen vychovatelkami dětí.

Moderní věk, dokonce ani raný středověk však nebyl prvním okamžikem, kdy ženy mohly bojovat. Dva nové výzkumy dospěly k závěru, že dělba krvavého řemesla byla už dříve rovnější, než si antropologové dosud mysleli.

Dva týmy, které měly původně prezentovat své výsledky na pravidelném setkání Americké asociace antropologů, zrušeného kvůli pandemii, publikovala namísto toho výsledky ve vědeckých žurnálech. Výzkumníci analyzovali ostatky lovců-sběračů ze dvou odlišných lokalit – jednoho na území Kalifornie, druhého v mongolských stepích.

První skupina žila v dnešní Americe před pěti tisíci lety. Na 289 jejich kosterních ostatků neslo stopy po zásahu ostrými předměty a 128 koster patřilo ženám. Celkem autoři analyzovali přes 18 tisíc koster.

profimedia-0512335663 woman warrior Kostry dvou lidí pohřbených na území dnešního Mongolska. U ženy (vlevo) nalezli antropologové v hrobce luk a šípy | zdroj: Price et al.

K podobnému výsledku dospěli výzkumníci, kteří analyzovali ostatky lovců-sběračů v dnešním Mongolsku staré 2200 let. Muži s bojovým zraněním byly v populaci zastoupeni 10,7 procenta, ženy s tímto zraněním měly 4,5procentní podíl. Často se u nich v hrobkách nacházely také luky a šípy.

Dělba lovců-sběračů na muže-lovce a ženy-sběračky tedy nebyla striktně dodržována.

"Tradiční pohled antropologie na muže-lovce a ženu-sběračku je zřejmě do určité míry chybný a příliš zjednodušující," shrnula studii forenzní antropoložka Marin Pillodová z Nevadské univerzity.