Otevřete telefon, spustíte zpravodajský kanál nebo sociální sítě – a během pár minut na vás dopadnou války, katastrofy, ekonomické krize, násilí a osobní tragédie. Zprávy o negativních událostech dominují médiím a podle nové analýzy publikované na IFLScience mají na naši psychiku hlubší dopad, než jsme si dosud připouštěli.

 Když mozek plave v negativitě

Z neurologického hlediska reaguje mozek na negativní zprávy tak, jako by čelil skutečnému ohrožení. Aktivuje se amygdala, centrum pro strach a emoce, a do těla se vyplavují stresové hormony jako kortizol. Při opakované expozici vzniká chronický stres, který je spojován s vyšším rizikem úzkosti, deprese a dokonce oslabení imunitního systému.

Jak upozorňuje studie publikovaná v Health Psychology, lidé, kteří jsou pravidelně vystaveni negativním mediálním zprávám, vykazují vyšší míru stresu a horší zvládání krizových situací, i když se jich dané události přímo netýkají.

 Doomscrolling: návyk s reálnými důsledky

Termín doomscrolling označuje opakované, často bezcílné procházení negativního obsahu na internetu, ať už na zpravodajských webech nebo sociálních sítích. Tento zvyk se stal obzvlášť rozšířeným během pandemie covid-19 a válek, kdy lidé hledají informace – ale zároveň si zvyšují vlastní úzkost a bezmoc.

Psycholožka Pam Ramsden z University of Bradford uvádí, že doomscrolling může vést až ke symptomům podobným posttraumatické stresové poruše (PTSD), i když člověk nebyl přímým svědkem událostí.

„Mozek nemá přirozenou schopnost filtrovat mediální realitu od osobní reality,“ vysvětluje Ramsden. „Čím častěji čteme o katastrofách, tím více máme pocit, že se nám dějí.“

 Jak z toho ven? Informační detox

Řešením není ignorovat realitu, ale vědomě řídit svůj vztah k médiím. Vědci doporučují tzv. news detox, tedy období, kdy:

• vědomě omezíte čas strávený čtením zpráv (např. max. 15 minut denně)

• vypnete notifikace zpravodajských aplikací a sociálních sítí

• vyhledáváte vyvážený obsah, který zahrnuje i pozitivní zprávy nebo konstruktivní příběhy

• dáváte přednost ověřeným a profesionálním zdrojům před senzacechtivými platformami

Studie publikovaná v PNAS navíc ukazuje, že opakovaná expozice mediálnímu pokrytí teroristických útoků vedla ke zvýšenému psychickému distresu, a to i u lidí, kteří žili tisíce kilometrů od místa činu.

 Rovnováha mezi informovaností a duševní pohodou

Zdravé zvládání negativních zpráv neznamená, že bychom měli před realitou zavírat oči. Naopak: vědomé a dávkované sledování informací, spojené s aktivním odpočinkem, spánkem a sociálním kontaktem, může pomoci zachovat vnitřní stabilitu.

Odborníci zdůrazňují, že stejně jako si hlídáme kalorie v jídle nebo čas na sociálních sítích, bychom měli pečovat i o kvalitu a množství informací, které denně vstřebáváme.

„Stejně jako tělo potřebuje odpočinek od toxinů, mozek potřebuje přestávku od konstantního přívalu špatných zpráv,“ shrnuje IFLScience.