Přiletěly k nám bizarní rudé planetky, poslové ze vzdálené periferie

5. 8. 2021 – 22:05 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:

Přiletěly k nám bizarní rudé planetky, poslové ze vzdálené periferie
Fiktivní situace: sonda zkoumá rudou planetku v pásu asteroidů za Marsem. | zdroj: Profimedia

Jsou rudé i velké a nacházejí se „nedaleko“ Země v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Posuzováno jejich složením, by tam ale být neměly.

Dvojici nečekaně velkých a nečekaně rudých planetek (asteroidů) objevili a studovali astronomové z japonské kosmické agentury JAXA spolu s americkými a jihokorejskými astronomy. Planetky pojmenovali 203 Pompeja a 269 Justitia.

Jejich přítomnost v pásu asteroidů, který leží mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru, naznačuje, že podmínky při vzniku a utváření sluneční soustavy před víc než 4,5 miliardami let byly chaotičtější, než vědci dosud předpokládali.

Poslové z periferie

Astronomové se ve zmíněném pásu zaměřili na velké asteroidy s průměrem kolem 100 kilometrů, které přežily z dob mladé sluneční soustavy a které jim mohly poskytnout informace o podmínkách v počátcích sluneční soustavy.

Mezi nimi objevili dvě planetky, 203 Pompeja (průměr 110 kilometrů) a 269 Justitia (průměr 55 kilometrů), které popisují ve studii vydané v magazínu The Astrophysical Journal Letters. Planetky odrážejí velké množství červeného světla. To znamená, že mají rudý povrch. A to zase naznačuje, že z oblasti mezi Marsem a Jupiterem nepocházejí, že tam nemají co pohledávat.

Obdobný povrch ale mají objekty vzniklé na periferii sluneční soustavy, daleko za dráhou Neptunu v Kuiperově pásu, což je způsobeno organickými sloučeninami, především metanu a metanového ledu. Objekty, které vznikly ve vyšších teplotách blíže Slunci, o tyto sloučeniny přišly a odrážejí zejména modré světlo.

To tedy naznačuje, že také 203 Pompeja a 269 Justitia vznikly v Kuperově pásu, odkud se potom v období formování soustavy přesunuly blíž Slunci i Zemi. A nebudou v tom zřejmě samy.

Na počátku byl chaos

Migrace některých planetek z vnější části soustavy blíže ke Slunci naznačuje, že tělesa z nejrůznějších orbit se vzájemně proplétala. Většina skončila uvnitř Slunce či na povrchu planet. A zjevně nebylo ani neobvyklé, pokud se promíchala tělesa z různých částí soustavy.

profimedia-0365328682u 3D mapa sluneční soustavy zobrazující oběžné dráhy vnitřních (oranžové) a vnějších (modré) planet. Za oběžnou dráhou Marsu je patrný pás asteroidů, v němž astronomové objevili rudé planetky. Na dolním obrázku je vidět Kuiperův pás za Neptunem. Čísla na mřížce udávají vzdálenosti od Slunce v astronomických jednotkách (AU), kde 1 AU je vzdálenost Země-Slunce. Ve spodní části je Oortův oblak, což je kulovitá oblast komet na okraji sluneční soustavy za Kuiperovým pásem. | zdroj: Profimedia

Vědci se teď chystají pokračovat v hledání dalších rudých objektů v pásu asteroidů.

Jejich postupné zmapování by mohlo astronomům napovědět víc o tom, kolik planetek vzniklých za Neptunem přiletělo do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. A to by mohlo zpřesnit naše poznatky o vzniku sluneční soustavy.

Zkrátíme si cestu?

„Už dlouho se uvažuje o asteroidech, které pocházejí z Kuiperova pásu. Nový výzkum je významným krokem k tomu, aby se tato hypotéza potvrdila,“ cituje deník The New York Times Joshe Emeryho, planetárního vědce z Univerzity Severní Arizona.

Pokud se tedy hypotéza o tulácích z Kuiperova pásu potvrdí, asteroidy Pompeja a Justitia usnadní vyhlídky na výzkum planetek v dálavách za Neptunem, kam by sondy letěly celé roky. Autoři studie připomínají, že by mohlo stačit vyslat sondy do pásu asteroidů za Marsem, kam mohou dorazit už za několik Měsíců.

Zdroje:
The New York Times, The Astrophysical Journal Letters

Nejnovější články