Příroda

Celá populace velryb černých v severním Atlantiku by se vešla do jednoho většího sálu. Vědci každé mládě sledují, fotografují a zapisují do katalogu. Přesto jim jedno uteklo. Objevili ho až koncem září u kanadského ostrova Anticosti, téměř rok po narození.

První doušek kávy chutná skoro každému odporně. O pár let později si bez ní nedovedeme představit ráno. Vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku teď popsali, jak k té proměně dochází: žaludek pošle zprávu o kaloriích, mozek vyplaví dopamin a chuť, která byla u toho, si zapamatuje jako dobrou.

Vysoko nad severním pólem se právě rozpadá obří prstenec větrů, který obvykle drží arktický mráz pod zámkem. Tak brzy na podzim to ještě nikdo nezaznamenal. Meteorologové ale varují před unáhlenými předpověďmi krutých mrazů.

Chobotnice jsou proslulé tím, že dokážou utéct skoro odkudkoli. Protáhnou se škvírou, do které by člověk nestrčil ani prst. Nová studie poprvé podrobně popsala, jak to dělají. Postupují podle přesného plánu o třech krocích, a když je otvor užší než jejich hlava, přidají čtvrtý. Inspiraci v tom hledají konstruktéři měkkých robotů.

V letech velmi silného El Niña zemře na celém světě na následky horka zhruba o 107 tisíc lidí ročně víc než obvykle. Úmrtí z chladu přitom zhruba o stejný počet ubude. Celková bilance tak vypadá vyrovnaně, ale skrývá nepříjemnou pravdu: zisky sklízejí spíš bohaté země, ztráty nesou chudší. Ukazuje to nová studie v časopise Nature Medicine, na které se podílelo brněnské centrum RECETOX Masarykovy univerzity.

Velkou pacifickou odpadkovou skvrnu si mnozí představují jako plovoucí ostrov plastu. Ve skutečnosti ji tvoří hlavně drobné částečky, které z lodi ani ze satelitu nejsou vidět. Norští vědci ale v datech z let 2002 až 2022 našli něco, co by mohlo být jejich otiskem: voda nad skvrnou pozvolna zesvětlává v modré a zelené části spektra.