Příroda

První doušek kávy chutná skoro každému odporně. O pár let později si bez ní nedovedeme představit ráno. Vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku teď popsali, jak k té proměně dochází: žaludek pošle zprávu o kaloriích, mozek vyplaví dopamin a chuť, která byla u toho, si zapamatuje jako dobrou.

Vysoko nad severním pólem se právě rozpadá obří prstenec větrů, který obvykle drží arktický mráz pod zámkem. Tak brzy na podzim to ještě nikdo nezaznamenal. Meteorologové ale varují před unáhlenými předpověďmi krutých mrazů.

Pod jihovýchodním Íránem se Arabská deska trhá na dvou místech současně. Na jedné straně se oceánské dno noří do hloubky nejméně 450 kilometrů, na druhé se pevnina zasekne nejvýš ve třech stech. Mezinárodní tým to vyčetl z otřesů vzdálených zemětřesení a podle něj obě trhliny jednou splynou v jednu.

V letech velmi silného El Niña zemře na celém světě na následky horka zhruba o 107 tisíc lidí ročně víc než obvykle. Úmrtí z chladu přitom zhruba o stejný počet ubude. Celková bilance tak vypadá vyrovnaně, ale skrývá nepříjemnou pravdu: zisky sklízejí spíš bohaté země, ztráty nesou chudší. Ukazuje to nová studie v časopise Nature Medicine, na které se podílelo brněnské centrum RECETOX Masarykovy univerzity.

Velkou pacifickou odpadkovou skvrnu si mnozí představují jako plovoucí ostrov plastu. Ve skutečnosti ji tvoří hlavně drobné částečky, které z lodi ani ze satelitu nejsou vidět. Norští vědci ale v datech z let 2002 až 2022 našli něco, co by mohlo být jejich otiskem: voda nad skvrnou pozvolna zesvětlává v modré a zelené části spektra.

Hladina rovníkového Tichého oceánu je teplejší než kdykoli od poloviny 19. století. Zářijová odchylka teploty dosáhla 2,84 °C a modely čekají, že v prosinci vystoupá až ke 4 °C. Rodí se tak zřejmě nejsilnější El Niño v historii měření. Jeho největší dopad na globální teplotu teprve přijde a rok 2027 má podle výpočtů 96% šanci překonat všechny dosavadní rekordy.