Příroda

V hloubce zhruba 2 900 kilometrů pod zemským povrchem se od roku 2010 odehrává cosi podivného. Část vnějšího jádra se začala pohybovat opačným směrem. Chování tohoto roztaveného kovu tedy není tak stabilní, jak si vědci mysleli. Mechanismus této změny zůstává nejasný.

Vědci po desítkách let možná odhalili jednu z největších záhad Bermudského trojúhelníku. Pod ostrovem Bermudy objevili obří vrstvu lehké vulkanické horniny, která může vysvětlit, proč oblast zůstává nad hladinou oceánu i miliony let po vyhasnutí místních sopek.

Vědci v Aljašce vyřešili zvláštní paleontologickou záhadu, která mátla odborníky více než sedmdesát let. Obrovské fosilizované obratle nalezené během expedice v roce 1951 byly dlouho považovány za pozůstatky mamutů srstnatých. Nová analýza ale ukázala, že ve skutečnosti patřily velrybám.

Po jaderné katastrofě ve Fukušimě zůstala města prázdná, ale příroda se rychle probudila k životu. Vědci nyní varují před mutantní populací hybridních prasat, která se kvůli zděděné schopnosti rychlého rozmnožování nekontrolovaně šíří opuštěnou radioaktivní zónou.

Mohutné dopady asteroidů kdysi proměňovaly Zemi v neobyvatelné peklo. Nový objev z Jižní Koreje však naznačuje překvapivý paradox – právě impaktní krátery mohly vytvořit bezpečné oázy, ve kterých se rozvíjel první život produkující kyslík.

Geoinženýrství fascinuje i děsí vědce. Potenciální řešení klimatické krize by mohlo situaci naopak zhoršit. Zatím jde spíše o teoretickou disciplínu, do jisté míry se však něco podobného již odehrává. Nová studie varuje, že satelity hořící v atmosféře a starty raket znečišťují ovzduší, což způsobuje, že se k povrchu dostane méně slunečního záření. Nakonec to může změnit celé klima.