Příroda
Příroda
Zážitek, který nezmizí: psychedelikum přestavuje mozek ještě týdny poté
9. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Jediná vysoká dávka psilocybinu, účinné látky lysohlávek, změnila u zdravých dobrovolníků mozkovou aktivitu i stavbu některých nervových drah. Měsíc nato se lidé cítili lépe a přemýšleli pružněji. Studie je ale malá a odborníci varují před unáhlenými závěry.
Příroda
Neznámý svět pod těžařskými stroji: v bahně hlubokomořské zóny žijí tisíce virů, o kterých věda nevěděla
3. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
V usazeninách na dně Tichého oceánu, kde se státy a firmy chystají těžit kovy pro baterie, objevili čínští vědci 11 742 virů. Asi 99 procent z nich vědě dosud nebylo známo. Mohou přitom ovlivňovat koloběh uhlíku, dusíku nebo síry v hlubinách. Bude ale ještě co zkoumat, až se na dno dostanou těžařské stroje?
Příroda
Singapur vypustil miliony komárů. Horečky dengue ubylo o 70 procent
30. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Singapur každý týden vypouští miliony samečků komára egyptského nakažených bakterií Wolbachia. S divokými samičkami mají potomky, kteří se nevylíhnou. Rozsáhlý pokus zveřejněný v New England Journal of Medicine ukázal, že počty komárů v zasažených oblastech prudce klesly a riziko horečky dengue se snížilo o více než 70 procent.
Příroda
Zeleň prodlužuje život? Park za domem souvisí s nižším rizikem cukrovky i úmrtí, ale čísla mají háček
30. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Britští vědci prošli 143 studií a zjistili, že lidé v zelenějším prostředí mají nižší riziko cukrovky 2. typu, pomalejší tep, méně stresového hormonu kortizolu a nižší pravděpodobnost předčasného úmrtí. Sami ale varují, že nejpůsobivější čísla stojí na několika málo studiích, které si navíc často odporují.
Příroda
Nálada se zlepší už za pět minut venku. Delší procházka pak přidává čím dál míň
22. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Pět minut chůze venku v zeleni dokáže s náladou pohnout skoro stejně jako mnohem delší cvičení, jenže skutečný průběh tohoto efektu je zajímavější, než jak se často zjednodušeně podává. Křivka přínosu totiž po počátečním rychlém nárůstu a útlumu znovu vzroste u celodenních aktivit, a ne každé srovnání s posilovnou nebo běžeckým pásem, které se v souvislosti s touto studií cituje, ve skutečnosti pochází z ní samotné.
Příroda
Detektor hluboko pod zemí zachytil srážku, kterou fyzici zatím neumí vysvětlit
19. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Hluboko pod jižní Dakotou, skoro kilometr pod zemským povrchem, zaznamenal detektor naplněný tekutým xenonem srážku jedné jediné částice, kterou fyzici zatím nedokážou vysvětlit žádným známým procesem obyčejné hmoty. Nejde o potvrzený objev, ale o nejpřesvědčivější náznak temné hmoty, jaký kdy tento konkrétní přístroj zachytil, a týmy po celém světě teď spěchají zjistit, jestli jde skutečně o to, v co doufali.
Příroda
V bílku a žloutku vědci našli téměř osm set nových bílkovin. Co dokážou?
13. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Vejce patří k nejprozkoumanějším potravinám na světě, přesto se ukazuje, že o něm vědci donedávna znali jen zlomek pravdy. Rozsáhlá proteomická studie zmapovala bílek i žloutek do nejmenších detailů a objevila stovky dosud nepopsaných bílkovin, z nichž mnohé mají prokazatelné léčebné vlastnosti od antioxidační ochrany až po snižování krevního tlaku.
Příroda
Vlákninu si můžete v jídle vytvořit i dodatečně. Stačí ho nechat vychladnout
12. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Ve stejné rýži, stejných těstovinách nebo stejných bramborách může vzniknout vláknina, která tam původně nebyla, aniž byste museli přidat jedinou surovinu. Spouštěčem je teplota. To, jestli jídlo sníte horké, nebo ho necháte nejdřív vychladnout, mění jeho chemické složení natolik, že se liší i jeho dopad na krevní cukr.