Příroda

Aby vědci určili rychlost a závažnost globálního oteplování, používají klimatické scénáře. Velkou pozornost vzbudilo nedávné zveřejnění sedmi nových scénářů o vývoji klimatických změn. Zmizel z nich totiž ten nejčernější, který předpokládal rozsáhlý nárůst využívání fosilních paliv, téměř trojnásobnou koncentraci oxidu uhličitého do konce století a oteplení planety asi o 4,5 stupně Celsia.

Na noční obloze se objevil nový jasný objekt. Vypadal jako jasnější hvězda. Později byl viditelný i na denní obloze. Následně začal zářit výrazněji než okolní planety. Nakonec se změnil v jasnou ohnivou kouli doprovázenou syčením a praskáním v důsledku ohřátí vzduchu. Ohlušující sonický třesk a náraz do oceánu.

Antarktický ledovec Thwaites se blíží k dalšímu kritickému bodu. Vědci varují, že ještě letos může přijít o ledovou bariéru, která ho dosud držela na uzdě. Důsledky by mohly v budoucnu ovlivnit pobřežní oblasti po celém světě a urychlit růst hladiny oceánů.

Léto ještě ani nezačalo a meteorologové z celého světa hlásí extrémní teploty a úmrtí spojená s horkem. Navíc se očekává nástup jevu El Niño, který se nejvíce projeví koncem letošního roku nebo začátkem toho příštího.

Komáři jsou nejméně oblíbeným hmyzem a repelent největší nadějí na kůži bez kousanců a svědění. Nová studie však upozorňuje, že komáři se mohou tuto ochranu naučit vnímat jako potravu. Pokud jsou jí vystaveni opakovaně, může se stát neúčinnou. Vědci to otestovali zajímavým experimentem.

V hloubce zhruba 2 900 kilometrů pod zemským povrchem se od roku 2010 odehrává cosi podivného. Část vnějšího jádra se začala pohybovat opačným směrem. Chování tohoto roztaveného kovu tedy není tak stabilní, jak si vědci mysleli. Mechanismus této změny zůstává nejasný.