Příroda

Nejrozsáhlejší písečná poušť světa bývala v obdobích vlhčího klimatu poseta jezery. Přesto v ní archeologové nenacházejí stopy pravěkých lidí. Mezinárodní výprava, jejímž členem byl i český geoarcheolog Roman Garba, prošla 1 500 kilometrů napříč pouští Rub al-Chálí a přišla s vysvětlením. Lidé doby kamenné nepotřebovali jen vodu, ale i kámen na výrobu nástrojů. A ten v poušti nebyl.

Hluboko pod hladinou jižně od Tasmánie se každý rok odehrává jedna z nejpodivnějších schůzek v oceánu. Na podmořskou horu o rozloze dvou kilometrů čtverečních se slétají miliony hlubinných úhořů. Australští vědci teď poprvé spočítali, kolik jich je: na vrcholu sezony až 2,8 milionu kusů o hmotnosti přes 3 500 tun. Proč si vybírají právě tuhle horu, zatím nikdo neví.

Mořská voda zabije běžnou žábu za pár minut. Přesto v triasovém moři u dnešní Číny žil obojživelník velký jako kočka, pokrytý kostěnými pláty, který na souš nejspíš nikdy nevylezl. Dvě téměř kompletní kostry ukazují, že obojživelníci kdysi zvládli prostředí, které jim dnes zůstává zapovězené.

Japonská meteorologická agentura letos v září naměřila v Tichém oceánu nejvyšší odchylku teploty v historii svých měření. El Niño má podle předpovědí ještě zesílit a skončit zhruba v polovině příštího roku. Vědci ale varují, že na některých místech světa může klima posunout do nového stavu, ze kterého už nebude cesty zpět.

Lidem s metabolickým syndromem stačily dva dny, kdy jedli téměř jen ovesné vločky, a hladina škodlivého LDL cholesterolu jim klesla o 10 procent. Šest týdnů s menší dávkou ovsa takový účinek nemělo. Němečtí vědci zjistili, že kromě známé vlákniny hrají roli i látky, které z ovsa vyrábějí střevní bakterie.

Jediná vysoká dávka psilocybinu, účinné látky lysohlávek, změnila u zdravých dobrovolníků mozkovou aktivitu i stavbu některých nervových drah. Měsíc nato se lidé cítili lépe a přemýšleli pružněji. Studie je ale malá a odborníci varují před unáhlenými závěry.