Příroda

Každý to zažil: vycházející Měsíc nad střechami domů vypadá obrovský, ale jakmile stoupne výš na oblohu, zdánlivě se zmenší. Nejde o fyziku ani o atmosféru. Je to váš mozek – a přesně proč to dělá, nikdo dosud neví.

Výletní loď MV Hondius plula z Argentiny přes Atlantik, když pasažéři začali umírat. Příčina: hantavirus – vzácná, ale smrtelná infekce přenášená hlodavci, na niž neexistuje ani vakcína, ani specifická léčba. Světová zdravotnická organizace situaci monitoruje v přímém přenosu.

Každý, kdo kdy stál před klecí mluvícího papouška, zná ten zvláštní moment: pták řekne něco srozumitelného a vy na vteřinu zapomenete, že mluvíte se zvířetem. Proč to vůbec umí? Proč papoušci, havrani a špačci dokážou reprodukovat lidskou řeč, zatímco drtivá většina ostatních ptáků — ani šimpanzů a goril, kteří mají anatomicky mnohem blíže k hlasivkám — to nedokáže? Odpověď leží ve specializované části ptačího mozku a v orgánu skrytém hluboko v hrudi, který je efektivnější než lidský hrtan. A výzkum z roku 2026 přidává nový rozměr: papoušci se nenaučí vaše jméno proto, aby vás napodobili. Naučí se ho proto, že jste součástí jejich hejna.

Kraken je v norské mytologii obrovská mořská příšera s chapadly, schopná strhnout lodi i s posádkou do hlubin. Vědci tuto bytost vždy považovali za čistou fikci — dokud se v sedimentárních horninách japonského Hokkaida a kanadského Vancouverského ostrova nezačaly objevovat čelisti tvorů, kterým by toto označení nezpůsobilo újmu na důstojnosti. Studie publikovaná v dubnu 2026 v časopise Science popisuje dva druhy vyhynulých chobotnic z konce křídového období, z nichž větší mohl dosahovat délky až 19 metrů a patřit k největším bezobratlým živočichům, jací kdy existovali.

Americké město Corpus Christi v Texasu čelí bezprecedentní hrozbě. Kombinace dlouhodobého sucha a špatného hospodaření s vodou může vést k tomu, že během příštího roku zcela vyčerpá své zásoby. Město, které zásobuje více než půl milionu lidí i rozsáhlý průmysl na pobřeží Mexického zálivu, tak může být prvním v USA, kterému dojde voda.

Lidoopi dokážou víc, než si vědci ještě nedávno připouštěli. Nové studie ukazují, že naši nejbližší příbuzní zvládají představivost, mění názory podle nových informací a mají mimořádně dlouhou paměť. Tyto poznatky zpochybňují představu, že složitá mysl je výhradně lidskou doménou.