Příroda
Příroda
Žilky listu, křídlo vážky, slupka pomela: příroda radí, jak stavět odolnější materiály
21. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Inženýři desítky let navrhují umělé materiály jako stavebnici z jediné opakované kostky. Vědci z MIT a Northeastern University teď ukázali, že lepší výsledky přinese trocha řízeného nepořádku. Jejich materiály inspirované sítěmi v přírodě lépe odolávají stlačení i úderům a dokážou ochránit křehký předmět uvnitř.
Příroda
Duny jako kamenná paměť počasí: Z kamene starého 3 miliardy let lze vyčíst dávný vítr
21. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Stačí změřit velikost zrn a víte, jaký vítr duny postavil. Vědci ze Stanfordovy univerzity prošli třicet let záznamů z 24 pouští a zjistili, že duny vznikají při větru jen o kousek silnějším, než je potřeba k pohnutí pískem. Stejné pravidlo platí i na Marsu. Metoda tak může odhalit větry, které vály před miliardami let.
Příroda
Kyselé vítězí: serotonin v jazyku tlumí sladkou, slanou i hořkou chuť
21. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Kdo někdy přidal do čaje příliš citronu, ví, že kyselost dokáže přehlušit i sladkost cukru. Američtí vědci na myších ukázali, že se to neděje až v mozku, ale přímo v chuťových pohárcích na jazyku. Klíčovou roli přitom hraje serotonin, látka známá spíše jako posel nálady.
Příroda
V bažinách rostla jedovatá houba, o které vědci tvrdili, že nemůže existovat
19. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Biologové dlouho houby dělili na „kouzelné“ a smrtelně jedovaté. Drobná hnědá Galerina indica z floridských mokřadů to pravidlo porušila. Jako první známý druh vyrábí psilocybin i amatoxiny, jedy, které zabíjejí ničením jater. A schopnost tvořit halucinogen nejspíš kdysi převzala od úplně cizí houby.
Příroda
Oceán polyká čím dál víc našeho CO₂. Lesy a půdy přešlapují na místě
18. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Oceán každý rok pohltí zhruba třetinu uhlíku z fosilních paliv a jeho podíl roste. Lesy a půdy si ale od roku 1990 nepřilepšily, přestože s tím většina modelů počítá. Ukázala to unikátní třicetiletá řada měření kyslíku v ovzduší.
Příroda
Ne neurony, ale imunitní buňky: co se děje v mozku křečka, který přečká zimu při 7 °C
17. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Když zlatý křeček upadne do zimního spánku, jeho mozek projde změnami, které se nápadně podobají počátkům Alzheimerovy choroby. Ztrácí spoje mezi nervovými buňkami a hromadí pozměněnou bílkovinu tau. Po probuzení se ale všechno vrátí do původního stavu. Belgičtí vědci teď zjistili, že hlavní roli v tom hrají imunitní buňky mozku, a jejich reakce připomíná tu, kterou známe od pacientů s demencí.
Příroda
Kámen starý 3,95 miliardy let: Země možná „recyklovala“ svou kůru dřív, než se myslelo
16. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Hornin starších než 3,9 miliardy let je na Zemi zoufale málo. Čínští geologové teď v provincii Che-pej popsali rulu starou 3,95 miliardy let. Její chemie naznačuje, že už tehdy se kusy oceánského dna zanořovaly desítky kilometrů do hlubin, tedy něco, co dnes známe jako deskovou tektoniku.
Příroda
Sloni přicházejí o přátele. Studie 443 samic ukazuje, proč je to nebezpečné
16. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Sloni jsou mistři přátelství. Samice se navzájem hlídají, sdílejí vodu, stín i zkušenosti. Dvanáct let sledování na Srí Lance ale ukazuje, že když jejich počet pomalu klesá, společnost nechřadne postupně. V jednu chvíli se rozpadne na menší a osamělejší skupiny a návrat zpět může být velmi obtížný.