Příroda

Kdybyste se před 415 miliony let procházeli po zaplavených koutech naší planety, nenarazili byste na žádné savce. Museli byste si však dávat dobrý pozor na štíra s rozměry dospělého psa. Vědci potvrdili existenci největšího známého štíra Praearcturus gigas v historii.

Jižní Kalifornie je domovem dvou hlavních zlomových linií – San Andreas a San Jacinto. Oblast je kvůli tření velkých tektonických desek náchylná k zemětřesením. Malé otřesy jsou zde běžné a většinou nejsou tak nebezpečné. Horší jsou silná zemětřesení. V roce 1906 jedno takové zabilo v San Franciscu tisíce lidí a zničilo zhruba 80 procent města. K zemětřesení přitom došlo jen podél zlomu San Andreas. Vědci se děsí scénáře, kdy by zemětřesení „přeskočilo“ z jednoho zlomu na druhý.

Klimatický jev El Niňo už začal. Informoval o tom americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Podmínky pro El Niňo se podle něj vyvinuly v posledním měsíci. Projevují se nadprůměrnými teplotami mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.

V roce 2023 ponorka čínské akademie věd hledala v hadální zóně jihovýchodního Indického oceánu geologická data. Místo toho narazila na velrybí kost 7 000 metrů pod hladinou. To, co následovalo, bylo systematické mapování největšího velrybího hřbitova, jaký kdy věda zdokumentovala – a nový druh vymřelé velryby, který na dně čekal 5,3 milionu let.

Studie z roku 2025 zjistila, že čumáky městských mývalů jsou o 3,56 procenta kratší než u jejich venkovských příbuzných. Jde o možný raný příznak domestikačního syndromu, vzorce fyzických změn, kterým prošly všechny dosud domestikované druhy. Jenže experti varují: domestikovat se neznamená být dobrým mazlíčkem.

Tři kilometry pod Antarktidou se nachází monumentální struktura. Takzvaná Východní antarktická vějířovitá pánevní provincie představuje jeden z největších útvarů svého druhu na Zemi, který by mohl být klíčový pro pochopení vzniku Antarktidy a toho, jak ledové pánve reagují na oteplování.