Příroda

Horečka dengue v roce 2024 lámala rekordy a komáři ji přenášejí už i v jižní Evropě. Američtí vědci proto udělali neobvyklý pokus: 45 zdravých dobrovolníků úmyslně nakazili oslabeným virem a sledovali, jak si s ním poradí jejich imunita. Výsledky vysvětlují, proč druhá nákaza bývá horší, a naznačují, co by měla umět lepší očkovací látka.

Dvě vrány černé z německého Tübingenu zvládly klasický psychologický test na rozpoznání pohybu za necelou čtvrtinu sekundy, a přitom téměř bez chyb. Záznam z jejich mozku ukázal, že rozhodnutí se v nervových buňkách rýsuje už pár desítek milisekund po začátku úkolu.

Nejrozsáhlejší písečná poušť světa bývala v obdobích vlhčího klimatu poseta jezery. Přesto v ní archeologové nenacházejí stopy pravěkých lidí. Mezinárodní výprava, jejímž členem byl i český geoarcheolog Roman Garba, prošla 1 500 kilometrů napříč pouští Rub al-Chálí a přišla s vysvětlením. Lidé doby kamenné nepotřebovali jen vodu, ale i kámen na výrobu nástrojů. A ten v poušti nebyl.

Mořská voda zabije běžnou žábu za pár minut. Přesto v triasovém moři u dnešní Číny žil obojživelník velký jako kočka, pokrytý kostěnými pláty, který na souš nejspíš nikdy nevylezl. Dvě téměř kompletní kostry ukazují, že obojživelníci kdysi zvládli prostředí, které jim dnes zůstává zapovězené.

Mezinárodní unie pro ochranu přírody poprvé posoudila korálové útesy jako ekosystémy a výsledek představila na konferenci OSN v Jerevanu. Téměř všem mělkovodním útesům hrozí při pokračujícím oteplování zhroucení do roku 2075. Zásadní část toho čísla je ale předpověď, ne měření, a vědci sami upozorňují, že rozhodnuto ještě není.

Japonská meteorologická agentura letos v září naměřila v Tichém oceánu nejvyšší odchylku teploty v historii svých měření. El Niño má podle předpovědí ještě zesílit a skončit zhruba v polovině příštího roku. Vědci ale varují, že na některých místech světa může klima posunout do nového stavu, ze kterého už nebude cesty zpět.