Příroda

Příroda

Kdo se umí schovat, nemusí se měnit. Karibské ještěrky ukazují dvě cesty, jak čelit horku

Ještěrky rodu Anolis z Hispanioly, Jamajky a Portorika se během zhruba deseti let měřitelně změnily. Druhy žijící v zastíněném lese dnes snesou asi o 2 °C vyšší teplotu, zatímco jejich příbuzní z otevřené krajiny zůstali téměř beze změny. Vědci z Yaleovy univerzity v tom vidí evoluci, kterou lze sledovat v reálném čase, a zároveň varování, že tato cesta nemá neomezené možnosti.
Příroda

Bezpečná hranice pro ledovce není 1,5 °C, ale 1 °C. A tu už máme za sebou

Svět se chystá dočasně překročit hranici 1,5 °C a doufá, že se pod ni později vrátí. Dvě nové zprávy o ledu na Zemi ale ukazují, že ledovce, ledové příkrovy a polární moře takové „přestřelení“ jen tak neodpustí. Některé škody se budou napravovat desítky až stovky let a několik metrů vzestupu hladiny moří je už podle vědců nevyhnutelných.
Příroda

Východní Antarktida vydrží i deset stupňů oteplení. Zachrání ji sníh a mraky

Ve východní Antarktidě leží tolik ledu, že by jeho roztátí zvedlo hladinu světového oceánu o desítky metrů. Nová počítačová simulace na sto tisíc let dopředu přináší překvapivě dobrou zprávu: tento ledový obr je mnohem odolnější, než by se dalo čekat, a vydrží i oteplení o deset stupňů. Pomáhá mu paradoxně samo oteplení, které nad kontinent přinese víc sněhu a víc mraků. Dobrá zpráva má ovšem háček.
Příroda

Druhá dengue je nebezpečnější. Pokus na dobrovolnících ukázal proč

Horečka dengue v roce 2024 lámala rekordy a komáři ji přenášejí už i v jižní Evropě. Američtí vědci proto udělali neobvyklý pokus: 45 zdravých dobrovolníků úmyslně nakazili oslabeným virem a sledovali, jak si s ním poradí jejich imunita. Výsledky vysvětlují, proč druhá nákaza bývá horší, a naznačují, co by měla umět lepší očkovací látka.
Příroda

Čtvrt sekundy na rozhodnutí: vrány v klasickém testu překonaly primáty

Dvě vrány černé z německého Tübingenu zvládly klasický psychologický test na rozpoznání pohybu za necelou čtvrtinu sekundy, a přitom téměř bez chyb. Záznam z jejich mozku ukázal, že rozhodnutí se v nervových buňkách rýsuje už pár desítek milisekund po začátku úkolu.
Příroda

Jezera v poušti lákala, lidé přesto nepřišli. Vědci odhalili, co jim v Arábii chybělo

Nejrozsáhlejší písečná poušť světa bývala v obdobích vlhčího klimatu poseta jezery. Přesto v ní archeologové nenacházejí stopy pravěkých lidí. Mezinárodní výprava, jejímž členem byl i český geoarcheolog Roman Garba, prošla 1 500 kilometrů napříč pouští Rub al-Chálí a přišla s vysvětlením. Lidé doby kamenné nepotřebovali jen vodu, ale i kámen na výrobu nástrojů. A ten v poušti nebyl.
Příroda

Hejno dlouhé tři kilometry: miliony úhořů míří každý podzim na jedinou podmořskou horu

Hluboko pod hladinou jižně od Tasmánie se každý rok odehrává jedna z nejpodivnějších schůzek v oceánu. Na podmořskou horu o rozloze dvou kilometrů čtverečních se slétají miliony hlubinných úhořů. Australští vědci teď poprvé spočítali, kolik jich je: na vrcholu sezony až 2,8 milionu kusů o hmotnosti přes 3 500 tun. Proč si vybírají právě tuhle horu, zatím nikdo neví.
Příroda

Obrněný obojživelník žil před 237 miliony let na otevřeném moři. Dnes to nedokáže ani jeden z 8 000 druhů

Mořská voda zabije běžnou žábu za pár minut. Přesto v triasovém moři u dnešní Číny žil obojživelník velký jako kočka, pokrytý kostěnými pláty, který na souš nejspíš nikdy nevylezl. Dvě téměř kompletní kostry ukazují, že obojživelníci kdysi zvládli prostředí, které jim dnes zůstává zapovězené.