Chování, které bylo považováno za výsostně lidské, teď vědci pozorují v afrických lesích: divocí šimpanzi aplikují léčivé látky na rány svých druhů. Tento pozoruhodný jev naznačuje, že empatie a základní forma lékařské péče nemusí být výhradně lidskou doménou.

Hlavní tíhu klimatické krize ponesou podle nové studie nevinní. Dnešní děti prožijí život plný extrémních projevů počasí a přírodních katastrof. Čím je člověk mladší, tím více jich během svého života zažije. Více než polovina (52 procent) dětí narozených v roce 2000 bude celý život čelit extrémním vlnám veder.

Bakterie nejsou jen jednoduché mikroorganismy. Podle mikrobioložky Bonnie Bassler dokážou mezi sebou komunikovat, koordinovat chování a společně ovlivňovat děje od trávení až po vznik infekcí. Nový výzkum ukazuje, že bakterie mají vlastní jazyk, který se právě učíme dekódovat – a jeho porozumění by mohlo zásadně změnit medicínu i náš vztah k mikrosvětu.

Když se mluví o mořích a oceánech, většina lidí si představí plankton, ryby nebo korály. Jenže podle vědců má zásadní roli v udržení zdravého mořského ekosystému i něco, co by čekal málokdo: velrybí moč. Tento přehlížený „vedlejší produkt“ je totiž bohatý na živiny a udržuje oceány produktivní a plné života.

Je to děsivá myšlenka. Co kdyby veškerý život v oceánech najednou vymřel? Tuto otázku si položili norští vědci. Hladina oxidu uhličitého v atmosféře by vzrostla o 50 procent, zjistili v novém výzkumu založeném na počítačových simulacích. To znamená, že bychom v oteplování sešlápli pedál.

Je majestátní, tichý a obrovský. Los (moose) je největším zástupcem čeledi jelenovitých a svou velikostí strčí do kapsy všechny ostatní příbuzné. Jeho mohutné paroží a robustní tělo budí respekt – a právem. Ale jak moc velký tento lesní obr skutečně je? A proč ho často zaměňujeme se sobem?