Indonéské úřady vyšetřují průmyslovou oblast na okraji Jakarty, odkud potravinářské podniky vyvážely krevety do USA. Americký Federální úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v nich odhalil radioaktivní izotop Cesium-137, kvůli čemuž obchodní řetězce – včetně Walmartu – krevety stáhly z prodeje.

V chladných vodách Sališského moře se kanadskému potápěči Johnu Roneymu podařilo natočit výjimečné záběry medúzy známé jako talířovka obrovská (Cyanea capillata) – živočicha, který může být vůbec nejdelším tvorem na Zemi. jeho chapadla mohou dosahovat až 36 metrů a tvoří skutečnou „lví hřívu“ pod hladinou.

Pokud svět dodrží své závazky z Pařížské dohody a udrží globální oteplení na úrovni 2,6 stupně Celsia, mohl by do konce století zažít o 57 extrémně horkých dnů ročně méně než v případě, že by se proti změně klimatu nezasáhlo vůbec. Vyplývá to z nové studie organizací Climate Central a World Weather Attribution.

Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) přináší znepokojivé zjištění: průměrná globální koncentrace oxidu uhličitého mezi lety 2023 a 2024 vzrostla o 3,5 ppm, což je největší nárůst od začátku moderních měření v roce 1957. Pro srovnání, mezi lety 2011 a 2020 činil průměrný roční přírůstek „jen“ 2,4 ppm.

Klimatičtí vědci se obávají chvíle, kdy začnou plíce naší planety, Amazonský deštný prales, uvolňovat více emisí oxidu uhličitého než absorbovat. Tento bod zlomu by změnil klima a podmínky v tomto ekosystému bohatém na biodiverzitu. Zmíněného temného milníku už dosáhly deštné pralesy v Austrálii, zděsili se odborníci.

Evropští vědci varují, že slabá oblast zemského magnetického pole známá jako Jihoatlantická anomálie se za posledních jedenáct let dramaticky zvětšila. Podle analýzy dat ze satelitní mise Swarm, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), se od roku 2014 její plocha rozšířila o území odpovídající téměř polovině kontinentální Evropy.