V chladných vodách Sališského moře se kanadskému potápěči Johnu Roneymu podařilo natočit výjimečné záběry medúzy známé jako talířovka obrovská (Cyanea capillata) – živočicha, který může být vůbec nejdelším tvorem na Zemi. jeho chapadla mohou dosahovat až 36 metrů a tvoří skutečnou „lví hřívu“ pod hladinou.

Pokud svět dodrží své závazky z Pařížské dohody a udrží globální oteplení na úrovni 2,6 stupně Celsia, mohl by do konce století zažít o 57 extrémně horkých dnů ročně méně než v případě, že by se proti změně klimatu nezasáhlo vůbec. Vyplývá to z nové studie organizací Climate Central a World Weather Attribution.

Meteorologové letos očekávají tuhou zimu, protože k nám může dorazit arktický vítr. V Tichém oceánu už navíc oficiálně nastala La Niña, což je chladná fáze oceánského cyklu El Niño Southern Oscillation (ENSO). Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se bude rozvíjet a projevovat během letošní zimy.

Klimatičtí vědci se obávají chvíle, kdy začnou plíce naší planety, Amazonský deštný prales, uvolňovat více emisí oxidu uhličitého než absorbovat. Tento bod zlomu by změnil klima a podmínky v tomto ekosystému bohatém na biodiverzitu. Zmíněného temného milníku už dosáhly deštné pralesy v Austrálii, zděsili se odborníci.

Evropští vědci varují, že slabá oblast zemského magnetického pole známá jako Jihoatlantická anomálie se za posledních jedenáct let dramaticky zvětšila. Podle analýzy dat ze satelitní mise Swarm, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), se od roku 2014 její plocha rozšířila o území odpovídající téměř polovině kontinentální Evropy.

Globální oteplování a tání permafrostu vzkřísilo starověký život v dávno nepoužívaném vojenském tunelu sto metrů pod povrchem. Některé z „probuzených“ mikrobů jsou staré až 40 000 let.