Čína vysadila desítky miliard stromů v boji proti suchu a degradaci krajiny. Výsledky však nejsou tak jednoznačné, jak se zdá. Nový výzkum objasňuje, že rozsáhlé zalesnění sice zvyšuje vegetační kryt, ale zároveň mění tok vody v atmosféře a místní hydrologické podmínky. Odkud se bere voda, kam mizí a jaké dopady má obrovská „zelená revoluce“ na regiony s nedostatkem vody? To ukazují nejnovější vědecké poznatky.

Nová studie popsala překvapivou spolupráci delfínů a kosatek při lovu lososů u pobřeží Britské Kolumbie v Kanadě. Podle vědců je tohle partnerství mnohem sofistikovanější než jen mezidruhové sdílení potravy. Jeden druh totiž jasně využívá silných stránek toho druhého.

Možná jste to už zažili: zmizelý pamlsek, ponožka, dětská hračka nebo kost, která se později záhadně objeví pod polštářem, v květináči nebo zahrabaná na zahradě. Proč to psi dělají? Podle odborníků nejde o zlozvyk ani o hru, ale o hluboce zakořeněný instinkt, který má své kořeny v evoluci psů a jejich předků. Chování, které dnes působí roztomile nebo zvláštně, bylo kdysi otázkou přežití.

Spojené státy loni zasáhlo více než 209 milionů blesků a nejbouřlivějším místem byla podle nové zprávy společnosti Vaisala Xweather jednoznačně americká jihovýchodní oblast. Nejvíce zásahů zaznamenal Texas, kde udeřilo přes 40 milionů blesků, tedy víc než na Floridě, v Oklahomě a Kansasu dohromady.

Vědci si dosud mysleli, že schopnost vnímat rytmus mají jen lidé a ptáci. Nová studie však naznačuje, že náš smysl pro rytmus nemusí být tak jedinečný, jak jsme si mysleli. V sérii experimentů pozorovala makaky, jak při poslechu hudby poklepávají nožičkou do rytmu.

Teplota klesne, objeví se hvězdy a starověké chrámy s hrobkami se ponoří do zlověstné tmy. Tohle čeká pozorovatele 2. srpna 2027, kdy dojde podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) k nejdelšímu zatmění Slunce za posledních sto let. Obloha se zatmí na více než šest minut.