Pokud svět dodrží své závazky z Pařížské dohody a udrží globální oteplení na úrovni 2,6 stupně Celsia, mohl by do konce století zažít o 57 extrémně horkých dnů ročně méně než v případě, že by se proti změně klimatu nezasáhlo vůbec. Vyplývá to z nové studie organizací Climate Central a World Weather Attribution.

Meteorologové letos očekávají tuhou zimu, protože k nám může dorazit arktický vítr. V Tichém oceánu už navíc oficiálně nastala La Niña, což je chladná fáze oceánského cyklu El Niño Southern Oscillation (ENSO). Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se bude rozvíjet a projevovat během letošní zimy.

Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) přináší znepokojivé zjištění: průměrná globální koncentrace oxidu uhličitého mezi lety 2023 a 2024 vzrostla o 3,5 ppm, což je největší nárůst od začátku moderních měření v roce 1957. Pro srovnání, mezi lety 2011 a 2020 činil průměrný roční přírůstek „jen“ 2,4 ppm.

Evropští vědci varují, že slabá oblast zemského magnetického pole známá jako Jihoatlantická anomálie se za posledních jedenáct let dramaticky zvětšila. Podle analýzy dat ze satelitní mise Swarm, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), se od roku 2014 její plocha rozšířila o území odpovídající téměř polovině kontinentální Evropy.

Globální oteplování a tání permafrostu vzkřísilo starověký život v dávno nepoužívaném vojenském tunelu sto metrů pod povrchem. Některé z „probuzených“ mikrobů jsou staré až 40 000 let.

Když řekneme slovo vlny, představíme si vodu rozbíjející se o útesy. Objevují se však i na volném oceánu. Nová analýza dat od konce 20. století po současnost ukázala, že v letech 2023 až 2024 vznikaly na hladině oceánu vlny mnohem vyšší než předtím.