Žraloci žijí na naší planetě téměř 500 milionů let, objevili se se na ní už ve starších prvohorách. Za tuto dobu si vyvinuli mimořádný imunitní systém s obrannými mechanismy, o kterých si většina savců, včetně lidí, může nechat jen zdát.

Doktor Aaron M. LeBeau z katedry patologie a laboratorní medicíny na Univerzitě Wisconsin–Milwaukee studuje už několik let žraloky vouskaté (Ginglymostoma cirratum), které chová v univerzitním bazénu. Nejnověji experimentoval s protilátkami těchto paryb – nočních lovců obývajících teplé oblasti Atlantiku a Pacifiku.

LeBeau ve studii publikované ve vědeckém časopisu Nature Communications popisuje, jak v laboratorních miskách izolované protilátky ze žraločí krve brání vstupu viru do hostitelských buněk – v tomto případě plicních a embryonálních buněk člověka, a tak chrání proti onemocnění covidem-19.

Vědec pozoroval, že protilátky znemožňovaly spike proteinu na povrchu viru SARS-CoV-2 navázat se na ACE2 receptory buněk, proniknout do buněk a v nich se množit. Typem protilátky, která dokázala odrážet koronavirové částice, byl variabilní antigenní receptor VNAR (Variable Antigen Receptor) typu 3B4.

Je to pozoruhodné zjištění. Přes rychlý vývoj vakcín stále hledáme co nejúčinnější způsoby léčby covidu, který SARS-CoV-2 vyvolává. I když se vakcíny osvědčily, neposkytují stoprocentních ochranu, což dokazují průlomové infekce.

Malé, ale šikovné

Vysokou účinnost žraločích protilátek poprvé objevili vědci ze Svobodné univerzity v Bruselu v osmdesátých letech minulého století. Zjistili, že jsou drobné – a především, že mají zvláštní tvar, který jim umožňuje těsně se shlukovat. Tím blokují viry a znemožňují jim zachytit se na lidských buňkách. Proto je vědci studují, slibují si od nich nové léky.

Profesor LeBeau předpokládá, že protilátky žraločího původu budou účinné nejen proti všem nynějším variantám viru SARS-CoV-2, ale rovněž proti dalším koronavirům. Naznačil to experiment, v němž se protilátky ukázaly jako účinné také proti koronaviru WIVI-CoV, který se nevyskytuje u lidí, ale u netopýrů.

Profesor LeBeau, který na studii spolupracoval s vědci z Minnesotské univerzity a experty z biotechnologické společnosti Elasmogen ve skotském městě Aberdeenu, je přesvědčen, že žraločí protilátky by lidský organismus neodmítl. S nynější pandemií nicméně zatím nepomohou.

Protilátky ze žraločí krve jsou ještě vzdáleny od použití. Zatím se jejich účinnost prokázala pouze v laboratorních miskách.

Obdobně jako jiné léky musí podstoupit sérií testů, aby se zjistila jejich bezpečnost a účinnost. Tyto testy zahrnují zkoušky na myších, primátech, a nakonec na lidech.

Přijdou další koronaviry

Pokud se vskutku osvědčí, mohly by žraločí protilátky pomoct proti dalším koronavirům, které v budoucnu na lidi ještě udeří. Myšlenka jejich použití není tak zvláštní, jak by se mohlo zdát.

„Existuje hodně dalších koronavirů, které se mohou stát nakažlivými pro lidi. To, co děláme, je příprava arzenálu léků ze žraločího VNAR, které by mohly být použity proti dalším epidemiím koronavirů. Pojistili bychom se tím pro budoucnost,“ řekl LeBeau magazínu Smithonianmag.