Živočišné druhy se s ubíhajícím časem mění, anebo vymírají. Do druhé skupiny patří gigantický op, který dostal přiléhavý název Gigantopithecus blacki, česky gigantopiték nebo gigantopitékus. Tyčil se do výše tří metrů a vážil až 550 kilogramů.

Dějiny vyčtené z pylu a fosilií

Žil v třetihorách a na počátku čtvrtohor v oblasti na jihovýchodě dnešní Číny.

A China-led international team recently uncovered the mystery behind the extinction of Gigantopithecus blacki, once the largest #primate on Earth about 3 meters high.

The giant #ape lived on #karst plains of present-day south China before humans' arrival and started to die out… pic.twitter.com/oonudRY6KO

— China Science (@ChinaScience) January 11, 2024

Příběh tohoto býložravce byl velkou záhadou paleontologie. Gigantopiték vyhynul před 200 000 až 300 000 lety. Jenže proč? Vždyť jeho nejbližší příbuzní, orangutani, toto období přežili.

Na tuto otázku hledal odpověď vědecký tým vedený paleontoložkou Jing-čchi Čangovou z Čínské akademie věd. Své výsledky popisuje ve studii publikované v odborném časopise Nature.

Čangová a její spolupracovníci zrekonstruovali prostředí, ve kterém gigantopiték žil před dvěma miliony let, kdy se jeho ostatky poprvé objevily ve fosilních záznamech, a prostředí pozdního pleistocénu, kdy vyhynul. Kromě toho experti analyzovali vzorky fosilií a sedimentů z 22 jeskyní v jižní Číně, z nichž polovina obsahovala pozůstatky unikátního giganta.

Fosilie dolní čelisti gigantopitéka nalezená v jeskyni na jihovýchodě Číny. | zdroj: Profimedia

„Fosilní záznamy nám nemohou jednoznačně říct, proč určitý druh nebo rod vyhynul. Leccos ale můžeme vyčíst ze změn životního prostředí,“ cituje magazín Science Alert geochronoložku Kiru Westawayovou z Macquarieovy univerzity, která se na vedení studie podílela.

Ze 157 radiometrických dat, která získali pomocí šesti různých datovacích technik, výzkumníci určili, že gigantopiték vyhynul před 295 000 až 215 000 lety.

Příliš velký, příliš specializovaný

Analýzy pylu odhalily, že těsně před tím, než zmizel ze světa, lesy na jihu Číny, které obýval, trpěly nedostatkem vláhy. Řídly a ubývalo v nich ovoce i bambusové výhonky, kterými se tento lidoop živil. Jeho populace se zmenšovala, stejně jako oblast, v níž žil.

Sušší klima se nakonec gigantopitékovi stalo osudným. Na rozdíl od svého nejbližšího příbuzného primáta, orangutana čínského (Pongo weidenreichi), se nedokázal přizpůsobit změnám prostředí a přejít k jiné, pestřejší stravě. K vyhynutí gigantiopitéka přispěla také velikost a vysoké nároky na množství stravy.

Vědci to vyčetli z analýzy jeho zubů, které vykazovaly známky chronického stresu.

„Gigantopithecus blacki specializovanější než orangutani, a to nakonec vedlo k jeho zániku,“ říká Jing-čchi Čangová. „Pongo weidenreichi v té době vykazoval mnohem méně stresu a přežil ji,“ dodává.

„Z příběhu Gigantopithecus blacki se můžeme poučit o odolnosti primátů vůči měnícímu se klimatu v minulosti i budoucnosti. S hrozbou šestého hromadného vymírání, která se nad námi rýsuje, je potřebné pochopit, proč některé druhy vymírají," upozorňuje v magazínu Science Alert výzkumnice Kira Westawayová.