Gigantopiték byl "King Kong" mezi primáty. Žil v třetihorách a na počátku čtvrtohor.

Jeho první fosilii objevili v roce 1935 v Jižní Číně. Poté nalezli fosilie další – několik kusů spodních čelistí a velký počet zubů.

Zuby a kusy čelistí byly dostačující k určení, že mysteriózní zvíře bylo primát. Velikost kostí a zubů pak vedla k překvapivému odhadu velikosti. Dospělý zástupce druhu Gigantopithecus blacki vážil kolem 600 kilogramů a když se postavil na zadní nohy měřil až tři metry.

Čelist obřího primáta | zdroj: Profimedia

Malé množství a nekompletnost fosilií však znemožnily rekonstrukci vzhledu a přesné zařazení tohoto obra. Určení příbuznosti porovnáním dostupného fosilního materiálu s jinými fosiliemi a kostmi současných opic navíc ztížilo to, že tito obři měli zuby lišící se od ostatních primátů.

Dosud nemohla pomoci ani molekulární biologie. Jižní Čína je vlhká teplá subtropická oblast, kde se biologický materiál rychle rozkládá. Nejstarší dochovaná DNA z podobných podmínek je "jen" deset tisíc let stará, zatímco dochované zuby gigantopitéků pocházejí z doby před dvěma miliony let.

Člověk vysoký 1,8 metru v porovnání s gigantopitékem a orangutanem | zdroj: Wikipedia

Vědci se ale nenechali odradit nedostatkem genetických dat. Pracovali s tím, co se dochovalo, tedy se zuby. Vyvinuli při tom novou metodu, pomocí hmotnostní spektrometrie zjišťovali proteinové složení zubní skloviny 1,9 milionu let starého obřího zubu. Z proteinového složení pak zpětně odvodili genetické sekvence proteinů.

Nová metoda se nazývá proteomika. Takto rekonstruovanou genetickou informaci porovnali s genetickými daty současných opic. Ukázalo, se, že nejbližším žijícím příbuzným záhadného obra je orangutan.

Evoluční linie orangutanů a gigantopitéků se oddělily podle odhadu vědců před dvanácti miliony lety. Vědci navíc zjistili, že zuby gigantoptéků obsahovaly unikátní protein odpovědný za vysokou míru mineralizace jejich zubní skloviny. Gigantopitékové proto neměli problém se žvýkáním celých větví.

Z možnosti rekonstruovat alespoň částečně genetická data z proteinů ve strukturách jako jsou kosti a zuby plynou dalekosáhlé důsledky pro současnou paleontologii a evoluční biologii. Jak jsme zmínili, nejstarší dochovaná DNA ze subtropů je stará 10 000 let a nejstarší lidská dochovaná DNA pochází z doby před 400 000 lety. Nová metoda slibuje genetická data našich předků až z pětinásobné staré doby, tedy dvou milionů let.

V současnosti se chystá vědecký projekt, jehož cílem bude použít proteomiku pro další poznatky z lidské historie. V blízké budoucnosti tak můžeme očekávat řadu nových studií o evoluci lidí.

zdroj: YouTube

Welker F, Ramos-Madrigal J, Kuhlwilm M, et al. Enamel proteome shows that Gigantopithecus was an early diverging pongine. Nature, 2019; DOI: 10.1038/s41586-019-1728-8