Málokdo si při zakousnutí do cheeseburgeru nebo pytlíku chipsů uvědomuje, že mozek si tento moment ukládá do paměti – a to způsobem, který má později reálný dopad na naše chování. Podle článku publikovaného v National Geographic si mozek velmi dobře pamatuje, jak chutnalo „odměňující“ jídlo – a při dalším setkání s podobnými podněty nás dožene k opakování.

Mozek odměňuje, ale i ukládá

Podle výzkumu provedeného týmem z Max Planck Institute for Metabolism Research, publikovaného v časopise Cell Metabolism, dochází při konzumaci kalorického jídla k aktivaci oblastí mozku spojených s učením a motivací. Dobrovolníkům v experimentu byl po dobu osmi dní podáván tukový pudink – a mozek si tuto zkušenost rychle „zafixoval“ jako pozitivní.

„Mozek si pamatuje, které jídlo bylo spojeno s největší odměnou – a tlačí nás, abychom ho znovu vyhledali,“ vysvětluje neurovědec Marc Tittgemeyer, spoluautor studie.

Jídlo jako paměťová past

Zajímavé je, že účastníci nezačali mít rádi pudink kvůli jeho chuti, ale kvůli dopaminové reakci, kterou jejich mozek zažíval. Studie ukazuje, že mozek si neukládá jen chuť, ale celý zážitek – včetně prostředí, obalu a dalších smyslových vjemů. Tyto prvky pak později spouštějí chuťové impulzy.

Tento princip je podobný klasickému podmíněnému reflexu, který popsal už Ivan Pavlov. V moderním prostředí ale jde o neuromarketing, kde značky cíleně využívají barvy, zvuky a design k vytvoření pozitivních asociací.

Co s tím?

Zásadním závěrem studie je, že nezdravé jídlo dokáže přeprogramovat mozek tak, že se stáváme náchylnější k opakovanému výběru stejné potraviny – a to i přes vědomí, že není zdravá. Jak vysvětluje National Geographic, mozkové změny se mohou projevit už po několika dnech pravidelného příjmu kalorických pochutin.

Odborníci doporučují:

• omezit kontakt s vizuálními podněty, které spouštějí chuť (např. obaly, reklamy)

• budovat nové pozitivní asociace s jiným (zdravým) jídlem

• nevnímat chutě jako slabost, ale jako neurologický proces, který lze přeučit