První vakcína proti covidu v cíli. Zabírá a neškodí
18. 11. 2020 – 15:54 | Technologie | Pavel Jégl | Diskuze:
Doba očkování proti covidu se blíží. První společnosti - Pfizer a BioNTech - úspěšně dokončily závěrečnou fázi testů a lze předpokládat, že brzy budou následovat další.
V časech covidové pohromy není dobrých zpráv nikdy dost. Tady je jedna z nich:
Konečná analýza vakcíny proti covidu-19 vyvíjené americkou společností Pfizer ve spolupráci s německou BioNTech ukázala, že její účinnost dosahuje 95 procent. A co je také podstatné – vakcína nemá vážné vedlejší účinky.
Výsledek třetí, závěrečné fáze testů, oznámil Pfizer ve středu. V příštích dnech požádá společnost o mimořádné nasazení vakcíny v USA.
Miliony dávek do Česka
Pfizer a BioNTech se chystají nejnovější data z testů zaslat také zdravotnickému regulačnímu úřadu Evropské unie - Evropské lékové agentuře. Česká vláda projevila zájem o dva miliony dávek této vakcíny. Připojila se k předběžné dohodě o jejích dodávkách, kterou sjednala Evropská komise.
Účinnost zmíněné vakcíny je téměř totožná napříč věkovými skupinami. V kategorii nad 65 let, které hrozí ve větší míře vážné komplikace spojené s covidem-19, funguje látka u více než 94 procent jedinců. Účinnost vakcíny se neliší ani u různých etnik. Tato skutečnost by jí měla otevřít cestu k použití po celém světě.
Většina virologů předpokládá, že v případě vysoce nakažlivého koronaviru musí být šedesát až sedmdesát procent populace vůči viru imunní, aby se zabránilo jeho šíření a lidstvo dosáhlo to, čemu se říká imunita stáda. To znamená, že budou muset být naočkovány miliardy lidí na celém světě.
Nové typy vakcín
Při očkování se do těla zpravidla vpraví neškodné množství oslabených nebo usmrcených virů, které nejsou schopny vyvolat chorobu. Organismus si kontaktem s viry vytvoří protilátky a v případě, že se s nimi opět setká, je připraveno jim vzdorovat. Onemocnění tak nepropukne buď vůbec, nebo jen v mírné formě.
Vakcína od Pfizeru, stejně jako očkovací látka vyvíjená firmou Moderna, je však úplně nového typu. Využívá mRNA, což je řetězec nukleové kyseliny (RNA) sloužící jako předpis pro výrobu bílkovin.
Molekuly této kyseliny jsou ve vakcíně uloženy do nanočástic, které je dostanou do buněk. V buňce se RNA uvolní a přinutí ji, aby vytvořila ochranné proteiny, které pak vyprovokují útok imunitního systému na koronavirus.
Mezi vakcínami Moderny a Pfizeru je však podstatný rozdíl v požadavcích na skladování. Zatímco očkovací látka Pfizeru se musí uchovávat při teplotě minus sedmdesát stupňů, může se vakcína Moderny skladovat až sedm dní při teplotě dvou až osmi stupňů Celsia. V transportních vozech ani očkovacích centrech tak kvůli ní nemusí být žádné speciální mrazicí boxy.
Následovat budou další
Zpráva Pfizeru z třetí fáze testů uvádí, že těžká forma covidu se rozvinula u 170 z celkem 43 000 testovaných jedinců, z nichž 162 bylo ze skupiny, které byla podána neúčinná látka – placebo. Jediným vedlejším účinkem vakcíny byla únava po aplikaci druhé dávky vakcíny. Pocítilo ji 3,7 procenta lidí.
Pfizer chce ještě letos vyrobit a dodat 50 milionů dávek vakcíny, což postačí na očkování 25 milionů lidí - vakcína se aplikuje ve dvou dávkách. V příštím roce se potom firma chystá vyrobit 1,3 miliardy dávek.
Na vývoji covidové vakcíny pracují desítky firem po celém světě. Jako další zřejmě zveřejní výsledky svých testů společnost AstraZeneca, která spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. Ještě letos chtějí také o svém pokroku informovat korporace Johnson & Johnson a Moderna.
Experti však upozorňují, že potrvá v nejlepším případě ještě mnoho měsíců, než se přípravky dostanou v masové míře k populaci. A ještě déle bude trvat, než se dosáhne imunity stáda.