Vzduchem létaly oštěpy i šípy, na zemi duněly sekyry. Půda byla nasáklá krví.

Zhruba před 5 400 až 5 000 lety se v dnešní severošpanělské provincii Álava odehrálo cosi děsivého, s čím lidé do té doby neměli zkušenosti. Dvě početné skupiny se střetly v sérii krvavých bitev.

Byla to první známá válka historie.

Pohřebiště vypovídá

K takovému závěru dospěla studie pod vedením archeoložky Teresy Fernándezové Crespové publikovaná v časopise Scientific Reports, která analyzovala 338 kosterních pozůstatků. Byly nalezeny na jediném pohřebišti.

Nahoře vlevo je místo bojiště v severní části střední Iberie. Vpravo nahoře vidíte povrch východního rohu pohřebiště před výkopem. Dole je plán místa, kde byly rekonstruovány nejzachovalejší kostry. | zdroj: kredit-Crespo

Z analýzy vyšlo najevo, že 23 procent jedinců, jejichž kostry byly analyzovány, mělo vážná zranění patrná na kostech a 10 procent z nich mělo nezhojená zranění. V jejich důsledku zjevně zemřeli.

To je podstatně víc než odhadovaná míra zranění pro zmíněnou dobu. Navíc se 74 procent nezhojených zranění a 70 procent zhojených zranění vyskytlo u dospívajících nebo dospělých mužů. Takový rozdíl mezi pohlavími nebyl pozorován na žádných jiných neolitických pohřebištích.

Zranění ale nejsou jediným důkazem válečných vřav. V oblasti archeologové nalezli také velký počet zbraní. Odhalili tam 52 pazourkových hrotů šípů nebo oštěpů, z nichž 36 mělo drobná poškození.

Autoři studie se domnívají, že to vše jsou indicie dlouhého konfliktu, který mohl trvat měsíce, nikoli ojedinělé bitvy. Příčiny konfliktu neznají.

„Výsledky studie naznačují, že mnoho jedinců, obvykle mužů, bylo zabito nebo zraněno v soubojích,“ píší výzkumníci ve studii.

Až dosud měli vědci za to, že skutečné války na území Evropy vypukly o tisíc let později.

Konflikty v období evropského neolitu, což je období před 9 000 až 4 000 lety, nastávaly před vznikem a rozšířením písma na území Evropy. Jejich průběh si tedy můžeme domýšlet pouze z nálezů.

Jiná rozsáhlá pohřebiště ze zmíněného období ale nejsou známa, což naznačuje, že velké ozbrojené konflikty nebyly běžné. Předchozí výzkumy ukazovaly, že střety mezi znepřátelenými kmeny spočívaly v krátkých nájezdech, které netrvaly déle než několik málo dní a zahrnovaly malé skupiny do třiceti jednotlivců.

Dříve vědci usuzovali, že první válečné konflikty v Evropě nastaly teprve v době bronzové před 4 000 až 2 800 lety. Nová analýza masového pohřebiště vzniklého před víc než 5 000 lety však naznačuje, že lidé spolu vedli války hlouběji v historii.  

Dějiny neřekly poslední slovo

Vše ukazuje na to, že obyvatelé severu Španělska byli schopni vytáhnout do války dřív, než se dosud předpokládalo.

„Nálezy mohou souviset se sofistikovanějším a formalizovanějším způsobem válčení, než se dosud v evropském neolitu předpokládalo,“ upozorňují výzkumníci ve studii.

Závěry studie ovšem popisují „nejstarší známou“ válku na evropském kontinentu. Nedá se vyloučit, že v budoucnu budou odhaleny další masové hroby či jiné indicie o dosud neznámých válečných konfliktech, které datum počátku evropského válečnictví posunou ještě hlouběji do historie.