Skupina expertů pracující v univerzitním projektu s názvem Věda a globální bezpečnost (Science & Global Security) vytvořila simulaci prvních hodin jaderné války mezi západními spojenci a Ruskem. Vyplývá z ní, že během 4,5 hodiny od jejího začátku by zahynulo, anebo bylo vážně zraněno, víc než 90 milionů lidí.

Děsivý scénář 

Simulace nazvaná Plán A je zpracována ve čtyřminutovém videu. Byla vytvořena před ruskou invazí na Ukrajinu a vychází z předpokladu, že mezi Ruskem a NATO, na hranici dvou bloků, propukne konvenční válka. Rusové nebudou schopni vzdorovat technologické převaze západních států a rozhodnou se pro „varovný“ úder taktickou jadernou zbraní.

Ve videu můžete sledovat eskalaci jaderné války od startu prvního bombardéru s jadernou náloží z ruského Kaliningradu do Německa (k české hranici) až po ničivé útoky na metropole Západu a Východu.

Simulace je založena na parametrech jaderných zbraní jednotlivých armád, jejich rozmístění i analýze jaderných doktrín a předpokládaných cílů. Z toho experti sestavili model jaderného konfliktu, který začíná odpálením taktických (slabších) zbraní a končí útoky strategickými (silnějšími) zbraněmi na největší města.

Ve videu vědci rozehrají scénář rychlého stupňování války. Simulace ukazuje, že po vytažení jaderného džina z lahve následuje série dalších úderů a protiúderů, které od sebe dělí krátký časový úsek a je obtížné je zastavit.

Jakmile aliance na první jaderný úder zareaguje a pošle jadernou odpověď do kaliningradské enklávy, Rusové zahájí druhé kolo úderů na Evropu s 300 jadernými náložemi na raketách středního doletu a na bombardérech. Aliance ještě před dopadem této ‚salvy‘ vysílá z Evropy do západní části Ruska 180 jaderných hlavic.

V této fázi je patrné, že jadernou válku omezenou na Evropu by Rusko vyhrálo, byť takové vítězství by se dalo označit přívlastkem Pyrrhovo.

Scénář vizualizace však předpokládá, že do jaderné války se po boku spojenců výrazně zapojí také Spojené státy. Následuje 600 jaderných hlavic odpálených z ponorek a základen v Americe na základny ruském území. Rusko na jejich start bleskurychle reaguje odpálením zhruba stejného počtu raket na vojenské cíle v Americe. Hned poté následují salvy na 30 nejlidnatějších měst v Rusku a USA. Na každou metropoli dopadá pět až deset hlavic.

Odhad mrtvých a těžce raněných (91,5 milionu) provedli vědci z dat v analytickém modelu NUKEMAP. Do jejich statistiky ale nejsou započítáni ti, kteří zemřou v důsledku jaderného spadu a dalších dlouhodobých účinků jaderné munice, například nukleární zimy.

Autoři simulace upozorňují, že pravděpodobnost jaderné války je mizivá. Zejména proto, že ji nelze vyhrát.

Takový předpoklad je založen na zdravém úsudku a odpovědnosti jednotlivců, kteří stojí v čele mocností. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu a hrozby, které Vladimir Putin vyslovil vůči Západu, však do jaderných kalkulací vnáší určitou míru nejistoty.

Sedíme na sudu střelného prachu

Z dat Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (Stockholm International Peace Research Institute, SIPRI), která pocházejí z loňského roku, vyplývá, že na světě je 13 080 jaderných zbraní. Rusko má 6255 hlavic, Spojené státy 5550. Daleko z nimi následují Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.

Počet jaderných zbraní, které jsou v současnosti u vojenských jednotek, se loni zvýšil z 3720 na 3825. Na 2000 z nich – téměř všechny patří Rusku nebo USA – bylo udržováno ve stavu vysoké operační pohotovosti, aby mohly být odpáleny do několika minut nebo několika desítek minut.

Lidstvo za studené války usedlo na sud střelného prachu. A je patrné, že na něm sedí dodnes, byť jej Američané a Rusové z části vyprázdnili.