Leckoho v těchto dnech mohly překvapit záběry na Ukrajinky, které s protitankovými zbraněmi nebo samopaly brání svou vlast před ruskou armádou. Ukrajinský generální štáb sdělil, že v první linii jich bojuje na devět tisíc.

Nahlíženo historií, nemuselo by to být překvapivé. Z výzkumu ostatků dávných populací vyplývá, že až třetinu bojovníků v nich tvořily ženy.

Ženy pohřbívané s luky a šípy

Jeden z důkazů, že ženy bojovaly po boku mužů, je popsán ve studii publikované v American Journal of Anthropology. Vědci v ní prokázali, že ostatky pohřbené během vikinského věku poblíž švédské Birky se zbraněmi skutečně patřily ženě. Nemáme samozřejmě jistotu, že žena zbraně za svého života používala, ale dá se to předpokládat. Ostatně, takové pohřby byly pro ženy běžné.

Existují četné psané zkazky o štítonoškách, proto je zřejmé, že vikinské ženy nebyly pouze vychovatelkami dětí.

Raný středověk však nebyl prvním okamžikem, kdy ženy mohly bojovat. Dva nové výzkumy dospěly k závěru, že dělba krvavého řemesla byla už dříve rovnější, než si antropologové dosud mysleli.

Dva týmy amerických antropologů publikovaly v Journal of Anthropological Archaeology analýzu ostatků lovců-sběračů ze dvou odlišných lokalit – jednoho na území Kalifornie, druhého v mongolských stepích.

První skupina žila v dnešní Americe před pěti tisíci lety. Na 289 jejich kosterních ostatků neslo stopy po zásahu ostrými předměty a 128 koster patřilo ženám. Celkem autoři analyzovali přes 18 tisíc koster.

K podobnému výsledku dospěli výzkumníci, kteří analyzovali ostatky lovců-sběračů v dnešním Mongolsku staré 2200 let. Muži s bojovým zraněním byli v populaci zastoupeni 10,7 procenta, ženy s tímto zraněním měly 4,5procentní podíl.

Co víc, často se u nich v hrobkách nacházely luky, šípy a další zbraně

Lovec a sběračka. Tohle dělení neplatí

Dělba lovců-sběračů na muže-lovce a ženy-sběračky tedy nebyla striktně dodržována.

„Tradiční pohled antropologie na muže-lovce a ženu-sběračku je zřejmě do určité míry chybný a příliš zjednodušující,“ shrnula studii forenzní antropoložka Marin Pillodová z Nevadské univerzity.

Pradávné ženy-bojovnice tak nejsou výmyslem moderní popkultury zastoupené například Xenou, fiktivní princeznou-bojovnicí. Mají oporu v historii.