"Počet zemětřesení, k nimž došlo v uplynulém století každý rok, je dobře znám. Množství změn rotace Země je také velmi dobře známo," uvedl geofyzik Roger Bilham, který působí na státní univerzitě v coloradském Boulderu a který je spoluautorem příslušné vědecké zprávy. "My jsme tedy jen porovnali dva dobře známé přehledy čísel a informovali o zajímavé a užitečné souvislosti."

Základní myšlenka spočívá v tom, že když se rotace Země mírně zpomalí, rovník se smrští. Avšak tektonické desky se nesmršťují tak snadno, což znamená, že se okraje desek stlačují. Přestože toto stlačování není obrovské, zvyšuje napětí na hranicích desek, na které už působí tlak, tedy tam, kde jsou zemětřesení pravděpodobnější.

Bilham a jeho kolegyně Rebecca Bendicková z Montanské univerzity v Missoule zkoumali historii zemětřesení sedmého nebo vyššího stupně od roku 1900.

Silná zemětřesení, ale i El Niňo

V průměru bylo od roku 1900 ročně kolem 15 velkých zemětřesení. Avšak v určitých obdobích planeta zažila ročně 25 až 35 zemětřesení o síle větší než sedm stupňů. Při bližším pohledu tým vědců zjistil, že tato období se shodují s dobou, kdy se Země otáčela pomaleji, což znamená, že dny byly o něco delší.

Změny v rychlosti rotace Země mohou způsobovat klimatické jevy jako například El Niňo, oceánské proudy a proudy v roztaveném jádru planety. Když se pohyb tekutin zrychluje, pevná Země musí svůj pohyb zpomalit, vysvětluje Bilham. Protože NASA sleduje délku dne na mikrosekundy, lze tato zpomalení rotace Země předpovídat pět let dopředu, dodává vědec.

Na základě těchto dat Země nyní vstupuje do období delšího zpomalení rotace. Výsledkem je, že příští rok může být více zemětřesení, pokud údaje z minulosti něco indikují. Zatímco v průměru lze ročně počítat s přibližně 15 zemětřeseními o síle sedm nebo více stupňů, v příštích čtyřech letech se může vyskytnout 20 zemětřesení s touto intenzitou.

Může za to zvýšení napětí uvnitř Země

"Vědět, že zemětřesení budou v příštích pěti, šesti nebo sedmi letech hojnější, je užitečné. Protože pokud plánovací úřady měst uvažují o vylepšení budov, aby byly bezpečnější při zemětřeseních teď nebo za deset let, pak znalost toho, že se blíží větší množství těchto katastrofálních jevů, je přinutí jednat spíš teď než později," říká Bilham.

"Je to velmi zajímavý možný účinek," konstatoval geofyzik Stanfordovy univerzity v Kalifornii Amos Nur, který se uvedeného výzkumu nezúčastnil. "I když se rotace změní málo, hmotnost (Země) a setrvačnost jsou tak velké, že není nutná velká změna v rotaci, aby nastala změna v napětí."

Vědci podle Nura ještě vědí málo o tom, co zemětřesení spouští, a neumějí je předvídat, takže by bylo nemožné definitivně spojit nějaké zemětřesení s rotací Země. Přesto existují způsoby, jak tuto základní myšlenku vědců ověřit.

"Následujícím krokem by mělo být vrátit se a pokusit se modelovat, co se děje s napětím uvnitř Země," když se změní její rotace. "To není absurdní. Je to zcela možné," tvrdí Nur.