Zemětřesení možná půjde předvídat – podle změn atmosféry

- Příroda autor: Jan Toman

I když se s nimi v České kotlině příliš často nesetkáváme – přinejmenším ne v jejich nejničivější formě – zemětřesení jsou neodmyslitelnou metlou naprosté většiny lidských společností. Naše planeta je zkrátka geologicky aktivním tělesem a občas nám to dává pořádně najevo. Dosavadní pokusy předpovídat ničivé otřesy se nesetkaly s přílišným úspěchem. Možná ale existuje metoda, která by mohla být přesná.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Ať už jde o tektonická zemětřesení způsobená pohybem, srážením či třením litosférických desek na povrchu Země, sopečná zemětřesení zapříčiněná vulkány nebo řítivá zemětřesení následující propad podzemních prostor, jejich následky mohou být zničující. Zemětřesení u pobřeží indonéského ostrova Sumatra z roku 2004 s následnou vlnu tsunami, která si vyžádala statisíce obětí, máme ještě v živé paměti. Nejeden čtenář ale jistě slyšel třeba o zemětřesení v americkém San Franciscu před sto deseti lety nebo zničení portugalského Lisabonu v roce 1755.

Nikoho zřejmě nepřekvapí, že se lidé snažili zemětřesení předvídat už od doby prvních pevných obydlí. Většina metod však dopadla neslavně. "Vyšší síly" se neukázaly o nic spolehlivější než obyčejný odhad a doklady o zvířatech schopných vycítit přicházející pohromu nebyly nikdy odborně zdokumentovány.

Na problém se navíc vrhla spousta šarlatánů a různé způsoby "zaručeného" předpovídání tak často sklouzávají k pavědě. Dokonce ani vědecké metody vyhodnocování seismické aktivity pomocí seismografů a pokročilých statistických metod ale nepřinesly bezprostředně použitelné výsledky. Údaje typu 70procentní pravděpodobnosti ničivého zemětřesení v příštích deseti letech sice mohou pomoci při plánování měst a obcí, ale ne dnes a zítra.

Přesto možná existuje vědecký způsob, jak zemětřesení předpovědět. Změny v zemské kůře předcházející jejímu prasknutí by se totiž mohly projevit elektromagnetickými signály pozorovatelnými až v ionosféře, svrchní vrstvě zemské atmosféry. Napínání hornin může vytvářet elektromagnetické pulzy na specifické rádiové frekvenci, která se projevuje i narušením signálu GPS, takže pulzy není těžké vysledovat.

Prosincové setkání Americké geofyzikální unie se věnovalo právě tomuto fenoménu. Zvýšené elektronové hustoty v ionosféře si povšiml japonský geofyzik Kosuke Heki před zemětřesením o síle devíti stupňů Richterovy škály v jeho rodné zemi v roce 2011. Z dalšího výzkumu vyplynulo, že podobné změny předcházely i dalším zemětřesením. Někdy o pouhé minuty či desítky minut, ale výjimkou nebyl ani předstih několika dnů.

Elektromagnetických anomálií si ale ve svých datech všimli i další výzkumníci z celého světa. Dokonce by mohlo platit, že čím silnější zemětřesení se chystá, tím dříve změny atmosféry nastávají.

Stejný fenomén – vznik elektrického náboje v důsledku deformace hornin – by mohl vysvětlit i některá záhadná znamení předcházející zemětřesení, jako třeba světla vystupující ze země nebo narušení funkce kompasu.

Na druhou stranu, elektromagnetické změny jsou dost nespolehlivé, nemusí se objevit vždycky a mohou se lišit svým předstihem i intenzitou, což u části geofyziků vyvolává oprávněné pochyby o síle fenoménu či jeho praktické využitelnosti. Přesto ale možná jednou půjde prostřednictvím důkladného sledování elektromagnetických anomálií předvídat příchod velkých zemětřesení.

Tagy: přírodní úkazy a katastrofy zvířata a příroda zemětřesení a sopečná činnost věda a poznání

Zdroje: news.sciencemag.org