Studie týmu Pavla Horkého z České zemědělské univerzity v Praze naznačuje, že ve světě může stoupat počet ryb, které jsou ovlivněny zvyšujícími se hodnotami amfetaminů v řekách. Dostávají se do nich jako odpadní produkt milionů uživatelů návykových látek na světě.

Ryby v rauši?

Odhaduje se, že návykové látky v globálním měřítku užívá více než 260 milionů lidí a už v minulosti některé výzkumy naznačovaly, že stopové množství drog v moči a jiných odpadních produktech končí ve vodách.

Běžné čističky odpadních vod nedovedou tyto reziduální stopy odfiltrovat, některé druhy látek se tak můžou hromadit v sladkovodních řekách i slaných mělčinách u pobřeží.

Výzkumníci si proto položili otázky: Mohou mít stopy návykových látek ve vodě vliv na ryby? A jak se tento vliv projeví, může způsobit závislost?

Vědce zajímaly koncentrace metamfetaminu (u nás známého jako pervitin) a amfetaminu (jeho odpadního produktu) uvnitř mozků pstruhů obecných potočních. Nesledovali přitom přímo ryby žijící v řekách. Zkoumali, jak se mění chování ryb žijících v uzavřených nádržích, kam výzkumníci metamfetaminy přidávali.

I pstruh může mít ‚absťák‘

Výzkumníci vystavili pstruhy působení drog po dobu osmi týdnů, poté je na deset týdnů dnů přesunuli do čistých nádrží. Tím testovali, zda pstruzi dávají přednost čisté vodě, anebo vodě obsahující metamfetamin.

Ukázalo se, že ryby vystavené metamfetaminu dávaly nadále přednost vodě obsahující drogu. U kontrolní skupiny ryb, která nebyla látce vystavena, se taková preference neprojevila.

Výzkumníci také zjistili, že během abstinenčního období se pstruzi vystavení metamfetaminu méně pohybovali. Podle vědců to nejspíš znamená, že pociťovali nějakou formu úzkosti nebo stresu. To jsou typické příznaky odvykání od drog i u lidí.

Co víc, v mozcích pstruhů z vody obohacené pervitinem výzkumníci nalezli stopy pervitinu ještě deset dnů po jejich přemístění do čisté vody. 

Studie publikovaná v časopisu Journal of Experimental Biology, naznačuje, že metamfetamin může mít na ryby dlouhodobé účinky, podobné těm, které jsou pozorovány u lidí. Pokud se například ryby v řekách stanou závislé na lidských drogách, může to proměnit jak jejich zdraví, tak změnit preference místa jejich pobytu – včetně nižší šance na zisk potravy. A to by snížilo jejich šance na přežití v řece.

Zranitelné ryby i krevety

Vědci nezkoumali množství drog ve vodě, ale jen chování ryb v kontrolovaném prostředí. Před dvěma lety však studie Královské univerzity v Londýně varovala před hromaděním stopového množství kokainu u volně žijících krevet. Vědci upozornili, že zatímco koncentrace drog ve vodě jsou neškodné pro člověka, vodní živočichové mají obvykle menší hmotnost a slabší metabolismus. Snáze je tak ovlivní stopové množství látek, které je pro člověka neškodné.

Zmíněná studie také upozornila, že modernizace čističek tak, aby byly schopné odfiltrovat stopové množství drog, by stála desítky miliard liber.

Pokud se tedy lidé se neomezí ve své chemické zábavě, je možné, že s jejich drogami se budou muset naučit žít i vodní živočichové.