Při randění v hlubinách oceánu na vzhledu nezáleží. A to je pro mořského ďasa štěstí.

Samice tohoto druhu, jak můžete vidět na fotografiích i ve videu, vypadá příšerně. Je vlastně velkou hlavou téměř bez těla. Má odpornou tlamu plnou ostrých zubů a je obklopená lampičkami na čtení. Tyto světélkující body, dobře patrné ve videu, jsou ve skutečnosti luminiscenčními zdroji na tenkých výčnělcích, které v temných hlubinách lákají kořist. A také samce k páření.

Právě páření těchto ryb je unikátní. Několikanásobně menší sameček se zakousne do těla příšerné samice, která bývá 18 až 25 centimetrů dlouhá. Po spojení vypustí enzymy a ty propojí jejich tkáně. Nato se připojí na krevní oběh samičky.

Samec se tak stává biologickým přívěškem samice. Postupem času mu většina orgánů, včetně očí, odumírá, protože je nepotřebuje. Zdegeneruje vlastně na pouhý penis. Samici slouží jako zásobárna spermií. A pro torzo samce se samice stává dodavatelkou živin.

Samec ďasa (označený šipkou) zakousnutý do těla samice. | zdroj: Edith Widder

Takové propojení dvou organismů pro biology i imunology zůstává záhadou. Stačí připomenout, jaké úsilí lékařů je spojeno s tím, aby pacient přijal transplantáty orgánů. Musí k tomu používat imunosupresiva, které imunitní reakci potlačují. Ďasové však tento problém umí obejít.

Nový genetický výzkum imunity těchto ryb, které se věnuje Institut Maxe Plancka, naznačuje, že těmto rybám chybí geny potřebné pro rozpoznání cizích buněk nebo tkání. Kromě toto postrádají buňky, které jsou odpovědné za tvorbu protilátek. Kdyby je ztratil člověk, dlouho by nepřežil.

Je tedy zvláštní, že tyto ryby dokážou přežít ve vodě plné parazitických mikrobů. Musí k tomu mít nějakou unikátní obranu, která však umožní sexuální parazitismus , dovolí propojit organismus samce se samicí. 

zdroj: YouTube

"Je to neuvěřitelné. Pro člověka by kombinovaná ztráta důležitých imunitních funkcí pozorovaných u těchto ryb měla za následek fatální imunodeficienci," řekl k nové studii ďasů mořských jeden z jejích autorů, Thomas Böhm, ředitel Institutu imunobiologie a epigenetiky Institutu Maxe Plancka.

Böhm předpokládá, že "dosud neznámé evoluční síly vyvolaly změny v imunitním systému, které teď ryby využívají k sexuálního parazitismu".

Stále ale není jasné, jaké typy vrozené obrany ďas používá. Snad na to odpoví příští studie.

Studie byla publikována v žurnálu Science.