Země byla po celou dobu své historie bombardována asteroidy. Mnohé měly devastující následky. Jejich němými svědky jsou krátery, kterými je planeta poseta.

Naše civilizace má štěstí, že během její existence žádný velký „impaktor“ na Zemi nedopadl. Žádné štěstí však netrvá navěky. Proto astrovědci sledují vesmír a propočítávají dráhy asteroidů.

Ve stejnou dobu na stejném místě...

Jedním z nebezpečných asteroidů je Bennu – kolos, ze kterého musíme mít respekt. Tento obrovský balvan, který vypadá jako nedodělaná nebo deformovaná koule, má průměr pěti fotbalových hřišť. Na Zemi by měl hmotnost 79 milionů tun.

Bennu ve srovnání s ikonickými stavbami západní civilizace. | zdroj: NASA

Spolu s asteroidem 1950 DA se Bennu řadí mezi nejnebezpečnější známé asteroidy ve sluneční soustavě.

Bennu obíhá Slunce za 1,2 pozemského roku. Jeho dráha se kříží s oběžnou drahou Země, takže nelze vyloučit, že se obě tělesa ve stejnou dobu ocitnou na stejném místě. Taková situace by měla katastrofální důsledky.

Náraz Bennu do Země by mohl vrátit naši civilizaci tisíce let zpátky, anebo ji úplně vyhladit. Měl by sílu 1200 megatun TNT, což se rovná explozi 80 tisíc atomových bomb svržených na Hirošimu.

Vyhlídky na budoucnost

Pravděpodobnost srážky s tímto asteroidem je nízká, ale není zanedbatelná, je o špetku vyšší, než vědci donedávna předpokládali. Vyplývá to z nových výpočtů založených na datech, které loni nasbírala přímo u Bennu sonda NASA OSIRIS-REx.

Planetka Bennu v detailním kompozitním snímku složeném z dat sondy OSIRIS-REx. | zdroj: Profimedia

Z kalkulací vychází, že do roku 2030 bude celková (kumulativní) šance na střet s planetkou Bennu 0,057 procenta, tedy 1 ku 1750.

Nová data také ukazují, že datum, se kterým bychom si měli dělat největší starosti, je vzdáleno více než 150 let, je jím 24. září 2182. Tehdy bude mít Bennu 0,037procentní šanci zasáhnout Zemi, což je pravděpodobnost 1 ku 2700.

Dříve tímto poměrem vědci vyhodnocovali celkovou pravděpodobnost do roku 2200. A ještě před tím, krátce po objevu Bennu v roce 1999, NASA šance na střet se Zemí odhadovala na 1 ku 8000.

Jaderná, anebo konvenční obrana?

Je zjevné, že nemusíte rychle shánět příručku o tom, jak přežít dopad vesmírného zabijáka. Také riziko pro příští generace se jeví jako mizivé. Jenže v kategorii vesmírných kolizí se dá pokládat za vysoké a srážka se nedá vyloučit.

Apokalyptické nárazy asteroidů, jakým je Bennu, neřeší jen filmaři v Hollywoodu, například v katastrofických snímcích Armageddon nebo Drtivý dopad.

Vědci z NASA a Národního úřadu pro jadernou bezpečnost předložili plán na projekt s názvem HAMMER. Jeho cílem je v případě reálné hrozby nasměrovat na asteroid plavidlo naložené jadernou municí. Její výbuch by měl těleso rozmetat.

Tým výzkumníků z Čínské akademie věd zase navrhl vyslat proti Bennu 23 nosných raket Dlouhý pochod 5 a ověřit, zda by jejich nárazy vychýlily jeho dráhu.

Data, která potřebujeme

„Data ze sondy OSIRIS-REx nám poskytla mnohem přesnější informace. Mohli jsme vypočítat budoucí trajektorii Bennu s vysokou a dosud největší mírou přesnosti do roku 2135,“ cituje server NASA experta na asteroidy Davida Farnocchiu. 

Nové údaje například astronomům pomohly propočítat Jarkovského efekt. Jev nazvaný po ruském fyzikovi Ivanu Osipoviči Jarkovském, vychází z toho, že asteroid vyzařuje teplo silněji na polokouli obrácené ke Slunci než na straně ve stínu, a to mění jeho oběžnou dráhu.

Další vlivy, které vědecký tým bral v úvahu a popisuje v odborném žurnálu Science Direct, byly gravitační pole Slunce, jiných planet a jejich měsíců, jiných asteroidů, sluneční vítr, anebo odpor způsobený vesmírným prachem.