Saturn platí za nejkrásnější a nejfotogeničtější planetu sluneční soustavy. Teď ale získal další primát – američtí astronomové objevili dalších dvacet saturnových měsíců.

Prstencový kolos co do počtu měsíců tak přeskočil svého většího plynného konkurenta Jupitera.

Saturn vs. Jupiter, 82 ku 79

Měsíce identifikoval pomocí havajského teleskopu Subaru tým vedený astronomem Scottem Sheppardem z Carnegieho vědeckého institutu ve Washingtonu.

Spolu s objevenými přirozenými družicemi tak známe už 82 saturnových měsíců. U Jupitera, největší planety sluneční soustavy se uvádí 79 měsíců.

Každý z nově objevených měsíců Saturnu má průměr tři až šest kilometrů. Bližším měsícům trvá oběh Saturnu dva roky, těm vzdálenějším o rok déle.

Pouze tři měsíce přitom planetu obíhají ve směru její rotace (prográdně), zbylých sedmnáct ji obíhá v opačném směru (retrográdně).

zdroj: YouTube

Jak tyto měsíce vznikají? Měsíce s prográdní dráhou se tvoří z úlomků materiálů po vzniku mateřské planety.

To mohl být i případ Měsíce, který obíhá Zemi.  V 70. letech vznikla hypotéza, že se před 4,5 miliardami let Země srazila s tělesem o velikosti Marsu. Úhel srážky způsobil, že objekt zasáhl jen vrchní vrstvu naší mladé planety.

Povrch obou těles se zahřál, až se roztavila hornina. Povrchový materiál se odpařil a vymrštil do vesmíru. Mračna odpařených hornin s vyvrženými úlomky hornin vytvořila kolem Země prstenec z materiálu, ze kterého vznikl Měsíc.

Nemohl ale být retrográdní, v takovém případě by narazil do Země a ta by se roztříštila a pohltila jej.

Retrográdní rotace mohou vzniknout i zachycením tělesa při průletu (například při průletu mezi již existujícími měsíci). Pokud objekt, nejčastěji planetka, při průletu ztratí větší část své pohybové energie, pak se může usadit na retrográdní orbitě.

Pozůstatky srážek

Podle astronomů jsou nově objevené satelity Saturnu pouhými pozůstatky větších měsíců, které se srazily s meteoritem nebo kometou. Napovídá tomu jejich seskupení kolem planety.

"Tento druh seskupování vnějších měsíců je také vidět kolem Jupiteru, což naznačuje, že nastaly srážky mezi měsíci v saturnském systému nebo s vnějšími předměty, jako jsou asteroidy nebo komety," řekl Sheppard.

Vnější měsíce Saturnu jsou uspořádány do tří odlišných uskupení. Dva prográdní satelity zapadají do skupiny vnějších měsíců se sklonem okolo 46 stupňů. Skupina je pojmenována podle inuitské bohyně moře Inuit. Tyto měsíce tvořily většího mateřského souputníka, který byl kdysi roztříštěn díky nárazu meteoritu nebo komety.

Retrográdní měsíce mají podobné sklony jako některé dříve objevené satelity Saturnu. Vyplývá z toho, že to jsou pozůstatky většího mateřského měsíce, který byl roztříštěn. Tyto retrográdní satelity spadají do skupiny se jmény z norské mytologie.

Jeden z nově objevených prográdních měsíců je od Saturnu vzdálený neuvěřitelných 24 milionů kilometrů, je tak nejvzdálenějším měsícem planety. Pro srovnání – Měsíc je od Země vzdálený 386 tisíc kilometrů.

Sklon dráhy má 36 stupňů, což se podobá jiné skupině vnitřních prográdních měsíců Saturnu – galské skupině. Díky jeho vzdálenosti to ale vypadá, že mohl být k planetě její gravitací přitažen zvenčí v průběhu času.

Pokud bylo v blízkosti Saturnu přítomno větší množství plynu a prachu v době, kdy se větší měsíce rozpadly na malé části, mělo by také existovat silné brzdící ovlivňování mezi malými měsíci, plynem a prachem.   Měsíce by se tak k planetě přibližovaly ve spirálních drahách.

"V mladé sluneční soustavě bylo Slunce obklopeno rotujícím diskem prachu a plynu, ze kterého se zrodily planety. Předpokládá se, že podobný disk z plynu a prachu obklopoval i Saturn v době jeho vzniku," řekl Sheppard a upozornil: "Tyto nové měsíce dokazují, že sluneční soustava bývala kdysi velmi chaotickým místem."

Infračervený snímek Saturnu pořízený havajským teleskopem | zdroj: Profimedia

Podle Shepparda tyto kolize nastaly až po ukončení procesu formování planet. Svědčí o tom skutečnost, že nově objevené měsíce pokračovaly v obíhání Saturnu i po rozbití jejich větších předchůdců. Pokud by zmíněné kolize nastaly až po formování Saturnu, byly by jím menší satelity pohlceny nebo odmrštěny mimo jeho gravitační pole.

Další výzkum oběžných drah měsíců pomůže odhalit jejich skutečný původ, stejně tak jako informace týkající se podmínek v okolí Saturnu v době jejich vzniku.

Pojmenujte měsíce

Největším měsícem Saturnu každopádně zůstává a zůstane Titan. Astronomové ale předpokládají, že prstencová planeta má na sto měsíců, které jsou větší než jedna míle (1,6 kilometru).

Loni Sheppard objevil 12 nových měsíců obíhajících Jupiter. Byla uspořádána soutěž, ve které mohli lidé pět z nich pojmenovat.

Objevitelé teď uspořádali soutěž stejného druhu. Veřejnost může navrhovat jména nově objevených měsíců Saturnu do šestého prosince tohoto roku, ale jen podle norské, keltské a inuitské mytologie.

Budoucí objevy ukážou, jestli si Saturn svůj status udrží a zda si jeho plynný konkurent nevezme primát zpět.

Zdroj: ScienceDaily.