Známky vymírání jsou patrné všude, kam se podíváte. Už roky vědci bijí na poplach a varují, že rychlý pokles biologické rozmanitosti je předzvěstí šestého masového vymírání na Zemi.

Studie publikovaná v magazínu Biological Reviews dospěla k závěru, že takové vymírání už začalo a jeho viníkem je člověk.

Důkazem vymírání se stali plži

„Drasticky zvýšená míra vymírání druhů a klesající početnost mnoha populací živočichů a rostlin jsou podrobně zdokumentovány. Přesto někteří lidé popírají, že tyto jevy se dají označit za masové vymírání,“ cituje časopis Science Alert hlavního autora studie, biologa Roberta Cowieho z Havajské univerzity ve městě Mánóa.

Cowie upozorňuje: „Popírání vymírání je založené na neobjektivním pohledu na krizi, který se soustředí na savce a ptáky, ale úplně opomíjí bezobratlé, kteří mají největší podíl na biologické rozmanitosti.“

Vzácný plž Archachatina marginata. Víte, že ze Země za posledních pět století nenávratně zmizelo 150 tisíc až 260 tisíc druhů plžů? | zdroj: Profimedia

Bezobratlí plní významnou úlohu v ekosystému. Jejich vymírání, za kterým zpravidla stojí znečištění způsobené člověkem, však není nápadné a mediálně vděčné jako třeba vymírání slonů, nosorožců či velryb.

Výzkumníci vedení profesorem Cowiem se zaměřili na bezobratlé a z jejich stavů vyvozovali tempo vymírání jiných druhů.

Na základě řady dostupných číselných dat kombinovaných s odhadem dynamiky vývoje přitom dospěli k závěru, že od roku 1500 nastal úbytek všech známých druhů bezobratlých. Ze Země například nenávratně zmizelo 150 tisíc až 260 tisíc druhů plžů. Planeta přišla o 7,5 až 13 procent těchto tvorů.

To je mnohonásobně víc než odhaduje Červený seznam ohrožených druhů vypracovaný Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN). Podle něj vyhynulo jen 0,04 procenta bezobratlých.

„Když jsme se podívali na bezobratlé, potvrdilo se nám, že jsme svědky nástupu šestého masového vymírání v historii Země,“ říká Cowie.

Úbytek bezobratlých podle výzkumníků odráží také úbytek savců i ptáků a ilustruje celkový pokles druhové rozmanitosti. Mezinárodní svaz ochrany přírody ho od roku 1500 odhaduje na 1,5 procenta všech známých druhů. Nová studie naznačuje, že může být výrazně vyšší. IUCN eviduje jen známé druhy. Některé z nich navíc prohlašuje za vyhynulé až desítky let poté, co jejich zástupci byly naposled pozorováni.

Lidé, škůdci biosféry

Ačkoli živočišné druhy vymírají také přirozeně, autoři studie upozorňují, že tempo vymírání se během posledních pěti staletí zrychluje a je výrazně vyšší než přirozená obměna druhů.

Cowie upozorňuje, že odpovědnost za to nese lidský druh. „Lidé jsou jediným druhem schopným manipulovat s biosférou ve velkém. Už dávno nejsme druhem, který se vyvíjí pod vnějšími vlivy. Naopak, jsme jediní, kdo je schopen vědomé volby o své budoucnosti a o budoucnosti biologické rozmanitosti Země.“

____________________________

Pod čarou: Je pozoruhodné, na co si vědci najdou čas a za co dostanou zaplaceno. Není to poprvé, co tráví čas bádáním nad tím, zda a čím který druh škodí přírodě. Začalo to metanovýni emisemi krav, pokračuje výkaly psů a brzy přijdou na řadu kočky. Všichni tito tvorové jsou přitom k přírodě nesčíslněkrát šetrnější než člověk, který stojí za současným masovým vymíráním druhů a klimatickými změnami.