Ptáci v Evropě masově vymírají. Z kontinentu zmizelo čtvrt miliardy vrabců

16. 11. 2021 – 13:41 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Ptáci v Evropě masově vymírají. Z kontinentu zmizelo čtvrt miliardy vrabců
Vrabec - druh, který v Evropě vymírá. | zdroj: Profimedia

Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků. A jsme za ním my - lidé.

Mezinárodní tým výzkumníků studoval údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou v zemích Evropské unie původní. Srovnával jejich populace mezi lety 1980 a 2017 a dospěl přitom k alarmujícímu zjištění.

Toto jsou hlavní poznatky studie, kterou tým publikoval v žurnálu Ecology and Evolution:

● Z Evropské unie zmizelo na 600 milionů hnízdících ptáků, to je šestina ptačí populace. Zmíněné číslo vysoce přesahuje celkový počet obyvatel unie (447 milionů).
● Značná část těchto ztrát je důsledkem masivního úbytku běžných a hojných druhů ptáků.
● Největší propad početnosti je u vrabce domácího.

Obsáhlá studie ornitologů z Královské společnosti pro ochranu ptáků, BirdLife International a České společnosti ornitologické je založena zejména na údajích Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků a projektu Evropské rady pro sčítání ptáků.

Evropští výzkumníci ve studii také využili povinné zprávy, které už několik let musejí podle směrnice o ptácích podávat členské státy Evropské komisi.

Toto jsou druhy, u nichž je úbytek nejvýraznější:

● vrabec domácí (- 247 milionů jedinců)
● konipas luční (- 97 milionů)
● špaček obecný (- 75 milionů)
● skřivan polní (- 68 milionů)
● vrabec polní (- 30 milionů)

Hojné druhy už nejsou hojné

Ve studii se píše, že velký podíl na ztrátách má výrazný pokles malého počtu běžných druhů, zatímco několik málo ptačích druhů zaznamenalo nárůsty populací. To ale nemohlo vyvážit celkový úbytek.

Ornitoložka Alena Klvaňová, která se na studii podílela, v časopisu Bird Life píše: „Mnoho lidí si ochranu přírody spojuje se záchranou vzácných druhů před vyhynutím, stejně důležitá je ale obnova zdecimovaných populací hojných druhů. To je důležité jednak pro zachování jich samotných, ale také kvůli roli, kterou tyto všudypřítomné druhy hrají ve zdravém životním prostředí,“ upozorňuje Klvaňová a zmiňuje důsledky úbytku ptáků:

„Ztráta stovek milionů jedinců ovlivní výhody a služby, které příroda lidem přináší, ať už je to kontrola škůdců zemědělských plodin, kterou zajišťují hmyzožraví ptáci, nebo potěšení při pozorování nádherných přírodních představení, jako jsou manévry hejn špačků.“

A co je příčinou vymírání ptačích druhů? Ve studii se zmiňuje zemědělská politika a extenzivní hospodaření, pesticidy, nedostatek potravy a hnízdních příležitostí, šíření ptačí malárie, anebo znečištěné ovzduší.

Tiché jaro varuje

„Naše studie je varovným signálem, že vymírání druhů a ,tiché jaro‘ jsou skutečnou hrozbou,“ napsala ke studii její hlavní autorka studie Fiona Burnsová z Královské společnosti pro ochranu ptáků.

Tiché jaro je název knihy, ve které Rachel Carsonová v roce 1962 jako první vylíčila drtivé dopady pesticidů na ptactvo.

V pesimisticky vyznívající studii se však objevují také náznaky optimismu. Zatímco v osmdesátých a devadesátých letech minulého století byl úbytek ptáků výrazný, v posledním desetiletí se tempo poklesu zpomalilo. Studie to přičítá evropským směrnicím o ptácích a ptačích stanovištích.

Zdroje:
Ecology and Evolution, Bird LIfe

Nejnovější články