1. Statiny zachraňují životy – potvrzené fakty

Od prvních statinů uvedených na trh v 80. letech 20. století řada randomizovaných klinických studií prokázala, že tyto léky snižují LDL (špatný cholesterol) a tím i riziko infarktu, cévní mozkové příhody a celkové úmrtnosti. Například americká Preventive Services Task Force v roce 2022 potvrdila dlouhodobé přínosy: méně infarktů, mrtvic i úmrtí celkově .

Oxfordský profesor Rory Collins shrnuje, že ve vysokorizikových pacientech statiny snižují výskyt kardiovaskulárních příhod o 20–25 % ročně, přičemž výhody výrazně převažují nad riziky. Například ve studii Heart Protection Study (UK) simvastatin snížil úmrtnost o 30 % a počet infarktů o 42 % ve srovnání s placebem.

2. Ale co nežádoucí účinky?

Obecně se uvádí, že 10–15 % pacientů má bolesti svalů, zvýšenou únavu nebo lehkou neuropatii – někdy jen placebo‑efekt. Bolest svalů se však při dvojitě zaslepených studiích vyskytuje stejně často v placebové skupině .

Jinými ojedinělými komplikacemi jsou:

• Myopatie či rhabdomyolýza (velmi vzácná, ale vážná)

• Mírný nárůst rizika cukrovky

• Hepatotoxicita – zvýšené jaterní enzymy u několika pacientů.

Nejvyšší dávky (např. simvastatin 80 mg) se dnes předepisují jen výjimečně kvůli riziku svalového poškození.

3. Diskuze mimo lékařské ordinace

Na sociálních médiích se statiny často označují za „chemickou past“ nebo „drogovo-živinovou manipulaci“. Influencerský populismus šíří dojem, že statiny způsobují demenci, svalovou slabost či hormonální nerovnováhu – ačkoliv:

• neexistují spolehlivé důkazy o zvýšeném výskytu demence či rakoviny.

• argumenty o „přílišném snižování cholesterolu“ ignorují jeho klíčovou roli v reprodukčních hormonech, ovšem při správně nastavené terapii je riziko velmi nízké.

Ovšem studie JAMA i Healthline zmiňují, že značná část pacientů statiny užívá bez skutečného rizika – tedy více zabránily prevenci než léčbě.

4. Kdo je skutečně v ohrožení?

Rozlišujeme dvě skupiny:

• Sekundární prevence: pacienti po infarktu, s diabetem nebo dalšími chorobami. Statiny u nich významně snižují následná rizika.

• Primární prevence: zdraví jedinci s rizikovými faktory. U nich je přínos méně jasný a měl by být vyhodnocen na základě osobního rizikového profilu.

Americké a britské guidelines doporučují statiny pro osoby s LDL ≥ 190 mg/dl, u jedinců po 40 letech s minimálně 7,5 % rizikem kardiovaskulárního onemocnění.

5. Jak rozhodovat?

1. Vyhodnocení rizika pomocí kalkulaček (AHA/ACC, SCORE)

2. Návrh nízké dávky – například atorvastatin 10–20 mg

3. Pravidelné monitorování: svalová bolest, jaterní funkce, glykemie

4. Revize indikace každoročně – některým pacientům statin odstat

6. Co říkají odborníci?

• Rory Collins (Oxford): Statiny jsou bezpečné, pacienti mnohdy zcela bez vedlejších účinků .

• Kritici (BMJ): Industry-funded studie obecně přeceňují přínosy a bagatelizují rizika – výzva k transparentnějším, nezávislým studiím .

• Autoři National Geographic kladou důraz na vyváženost: nehanit, ale ani nepřepisovat statiny .

7. Závěr

Statiny zůstávají lékem volby pro pacienty s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Jejich přínos – prevence infarktů a mrtvic – je prokázán a většinou převažuje nad riziky. U zdravých osob však musí být volba data-driven, založena na osobním profilu a zvážení přínosů vs rizika.

Důležitá je otevřená komunikace mezi lékařem a pacientem – nelekat se jedním článkem na sociálních sítích, ale pochopit, proč může být statin v konkrétním případě doporučený.