Sledujete videa zrychleně? Sice šetříte čas, ale škodíte si
22. 7. 2025 – 13:43 | Nedd | Miroslav Krajča |Diskuze:
Sledování videí na YouTubu, Netflixu nebo ve vzdělávacích aplikacích zrychleně – často 1,5× nebo 2× – se stalo běžným zvykem. Umožňuje „stihnout víc“ a efektivněji konzumovat obsah. Jenže nová studie naznačuje, že mozek na tuto optimalizaci nemusí být plně připraven. Zatímco základní porozumění textu nebo dialogu zůstává, zhoršuje se schopnost dlouhodobé paměti, koncentrace i hlubší reflexe.
O co v novém výzkumu šlo?
Vědci z University of California, Los Angeles (UCLA) provedli sérii experimentů, při nichž studenti sledovali výuková videa v různých rychlostech – 1× (normální), 1,5× a 2×. Poté vyplňovali testy zaměřené na:
- 
porozumění základnímu obsahu,
 - 
krátkodobé a dlouhodobé zapamatování,
 - 
pocitový dojem z efektivity.
 
Výsledky byly smíšené:
Zrychlené přehrávání nevedlo k okamžitému zhoršení výsledků, pokud šlo o okamžité testování po sledování. Ale po týdnu uživatelé s normální rychlostí skórovali výrazně lépe.
Proč lidé sledují videa rychleji?
- 
Šetří čas – vnímaná efektivita je vysoká
 - 
Odolnost vůči nudě – pomalejší řečníci často frustrují
 - 
Zvyk – u některých platform jako TikTok nebo Instagram je rychlost přirozeně vyšší
 - 
Pocit kontroly – uživatel rozhoduje o tempu
 
Podle výzkumníků jde o „kognitivní klam efektivity“ – čím rychleji přijímáme informace, tím víc máme pocit, že jsme produktivní. Ale to, co vypadá jako chytrost, je často jen povrchní přehled.
Co zrychlené přehrávání dělá s mozkem?
Zrychlené tempo:
- 
zvyšuje kognitivní zátěž – mozek musí dekódovat řeč rychleji
 - 
zkracuje čas na internalizaci – není prostor přemýšlet nebo vizualizovat
 - 
snižuje „pauzy pro myšlení“ – důležité pro hlubší učení a propojení znalostí
 - 
zhoršuje schopnost udržet pozornost – v delším videu je nárůst rychlosti kontraproduktivní
 
Studie publikovaná vApplied Cognitive Psychology(2022) ukazuje, že při 2× rychlosti klesá počet vytvořených mentálních asociací o téměř 30 % oproti běžnému tempu.(Wiley Online Library)
Co říkají uživatelé?
Zajímavý rozpor:
Většina účastníků výzkumu uvedla, že zrychlené sledování vnímá jako užitečné a efektivní, a dokonce se domnívají, že si z videa pamatují více.
Subjektivní dojem ale neodpovídal realitě: testy ukázaly, že jejich výsledky byly horší než u skupiny sledující v normálním tempu.
To potvrzuje i dřívější výzkum z Journal of Educational Psychology, který upozorňuje, že uživatelé si příliš věří v odhadu vlastní efektivity učení – a volí strategie, které rychlejší nejsou, jen tak vypadají.
Kdy může být zrychlení OK?
Podle odborníků není zrychlené přehrávání samo o sobě špatné – pokud:
- 
už základní koncepty znáte a potřebujete jen opakování
 - 
video není příliš technické nebo nepřeskočíte grafy a tabulky
 - 
tempo nepřesáhne 1,5× – vyšší rychlosti výrazně snižují porozumění
 - 
si uděláte pauzy a přehrávání doplníte o vlastní poznámky
 
Jinými slovy: zrychlené přehrávání je vhodné pro přehled, ne pro hluboké porozumění.
Doporučení pro efektivní digitální učení
✅ Sledujte nové nebo náročné koncepty ve standardní rychlosti
✅ Pokud zrychlujete, používejte1,25× nebo 1,5×, ne 2×
✅ Nechte si čas nareflexi nebo shrnutí po videu
✅ Spojte sledování s aktivním učením – poznámky, otázky, opakování
✅ Vyvarujte se „binge-learningu“ – více videí za sebou bez pauzy
Shrnutí
- 
Zrychlené sledování videí šetří čas, ale může snižovat kvalitu učení
 - 
Uživatelé mají falešný pocit efektivity, který se v testech nepotvrdí
 - 
Krátkodobě si pamatují srovnatelně, ale po týdnu už méně
 - 
Optimální rychlost je maximálně 1,5× – ideálně s přestávkami
 - 
Pro hlubší učení je klíčem pomalejší tempo, aktivní zapojení a reflexe