Využívat nějakou verzi matematiky či geometrie, popřípadě jednoduché fyziky, je svého druhu schopná řada živočichů. Obvykle se tak děje "nevědomě" - kočka skákající na skříň nemusí vypočítávat energii nutnou k výskoku vůči své hmotnosti a výšce poličky o nic víc, než vy při přeskakování velké kaluže.

Existují ale i zvířata, která zřejmě operují s počítáním na vědomější bázi. U většiny z nich pozorování naznačují, že namísto celých čísel pracují s méně přesnými obecným množstvím nějakých předmětů spíše než s jejich kusy.

Sloni indičtí jsou však v tomto ohledu zřejmě daleko rigoróznější a v rámci známé zvířecí říše na úrovni nejbližší lidem. Výzkumníci pod vedením bioložky Naoko Idieové z japonské univerzity Sōkendai na to přišli studiem kognitivních schopností čtrnáctileté sloní samice Authai. Ta byla podrobena sérii testů, v nichž byla vystavena jednoduchým početním úlohám.

Typicky Authai ukázali dvojice obrázků obsahující obrázky ovoce v různém počtu od jednoho do desíti. Jejím cílem bylo následně zvolit verzi s větším počtem ovoce, než kolik je na druhém obrázku - za což byla odměněna reálným kusem ovoce. Aby vědci zajistili, že samice nezvolí jenom obrázek s největším počtem plodin, nakreslené kusy ovoce se velikostně lišily. Přesto samice zvládla správně identifikovat větší počet kusů ovoce ve 181 z 271 případů, tedy se zhruba 67% úspěšností.

Nadpoloviční šance naznačuje, že výsledek testů nebyl čirou náhodou. K dokonalosti má však práce zjevně stále daleko, už jen kvůli tomu, že původně byly k testováni vybráni sloni tři. Jenom Authai nakonec zvládla sadu úspěšně dokončit.

Přesto výsledky zejména pro odlišnou velikost zobrazovaného ovoce naznačují, že sloni (minimálně v případě jedné samice) disponují podstatně lepšími početními schopnostmi než zbytek známých zvířat. Ta by totiž v podobném testu spíše zvolila jeden velký kus ovoce (zabírající největší plochu) než větší počet menších kusů (zabírajících menší plochu).

Planeta slonů

Není bez zajímavosti, že japonská práce rovněž naznačuje pozoruhodnou skutečnost: Sloni afričtí totiž pravděpodobně stejnou schopností počítání nedisponují. Podle autorů to je zřejmě způsobeno rozdělením obou druhů před 7,6 milionu let. Během uplynulé doby se chápání druhů zjevně vyvinulo jiným směrem. Přesto autoři studie jedním dechem dodávají, že bude ještě třeba dalšího výzkumu.

Jak indičtí, tak i afričtí sloni však podle všeho platí za zvířata svým chováním překvapivě podobná lidem. Sloni nejsou jenom schopni využívat jednoduchých předmětů, ale velmi si cení i vlastních mrtvých. Truchlení jeho blízkých u mrtvého slona je jedna věc - některé typy chování slonů k tělům zesnulých lze však interpretovat skoro až jako uctívání oběti. Je například znám případ, při němž ochránci v národním parku převezli tělo mrtvého slona desítky kilometrů daleko, jeho smečka si však pro uhynulého v noci došla a přenesla jej na původní místo.

Dokonce existují i hypotézy, podle nichž by u slonů mohlo existovat cosi jako primitivní náboženství. Ačkoliv neznáme žádný zvířecí druh, který by se věnoval skupinovému náboženství tak jako lidé, všeobecně se předpokládá, že religiózní rituály se vyvinuly v souvislosti s pohřbíváním vlastních zesnulých a reakcí na projevy na planet a hvězd na nebi. Odtud pak první ucelené filozofie postulovaly své teorie ohledně povahy vesmíru a posmrtného života.

Zcela přesně to dnes pozorovat nejde, archeologie je tak odkázána jenom na domněnky z pohřebišť a jiných sídlišť, popřípadě pozorování dnešních primitivních národů. Také sloni přitom východ nového měsíce oslavují jakýmisi rituálními koupelemi - alespoň co dokládají početné, leč anekdotické zkazky. Jejich úctu k mrtvým jsme již rovněž zmínili. Nakolik je podobné sloní chování podobné prehistorickým rituálům lidí, zatím nelze jasně říct. Předběžně však jistou podobnost popřít nelze.

Studium podobných zvířecích rituálů je zatím spíše okrajového rázu - nebylo by to však poprvé, kdy by nám studium zvířecí kognice řeklo více o našem vlastním vnímání.

Studie byla publikována v Journal of Ethology.