Slunce, která nás v těchto dnech zalévá hřejivými paprsky, vypadá ze Země jako klidná solární koule, která se každé ráno vrací na oblohu. Ve skutečnosti to však je vybuchující kolos, v jehož jádru probíhá termonukleární fúze vodíku na helium a který do okolí chrlí hmotu i nabité částice.

Jako byste tam byli

Pravou tvář Slunce ukazují technicky dokonalé teleskopy. Fascinující pohled na povrch životadárné hvězdy nám poskytl teleskop Daniela K. Inouye, který stojí na vrcholu hory Haleakala na havajském ostrově Maui.

Na unikátním časosběrném videu ve vysokém rozlišení, zaznamenaném pomocí čtyřmetrového zrcadla teleskopu, vypadá povrch hvězdy jako karamelový popcorn. Chuť na něj si ale nechte zajít. Jeho teplota dosahuje 5500 stupňů Celsia.

Snímky a video ukazují oběh plynu kolem Slunce. Každé „zrnko popcornu“, které na fotografii vidíte, má rozlohu 600 000 až 800 000 kilometrů čtverečních, je tedy velké zhruba jako Francie a devětkrát rozlehlejší než Česko.

Video sleduje dynamiku Slunce v záběrech, které od sebe dělí deset minut. Je z nich patrné, že teplo pohybuje plynem (plazmatem) k jasnějšímu centru každé oblasti (zrna popcornu). Odtud se potom plyn zase rozpíná směrem ke krajům.

Jehla na fotbalovém hřišti

Další animace sestavená je záběrů pořízených zrcadly teleskopu GREGOR, který stojí na kopcích kanárského ostrova Tenerife, ukazují ve vysokém rozlišení sluneční skvrnu

Sluneční skvrna, chladná piha na tváři naší hvězdy. | zdroj: Leibniz Institute for Solar Physics

Úchvatný pohled, který nám dosud zůstával utajen. Leckomu může připadat hrůzostrašný, jako pohled do pekelné brány.

Kdysi se pozorovatelé domnívali, že skvrna je díra do nitra Slunce. Jenže ve skutečnosti to je anomálie v magnetickém poli hvězdy. Skvrny jsou silná magnetická pole, nejsilnější na Slunci. Tryskají z nich magnetické siločáry, které, jak je ze snímků patrné, se vracejí zpět.

A proč jsou skvrny černé? Protože mají nižší teplotu než jejich okolí. Jejich zbarvení je důsledkem jasnější okolní fotosféry. Kdyby se skvrna nacházela mimo Slunce, zářila by oranžově.

Vzhledem k velikosti Slunce (do jeho průměru by se vešlo 109 Zemí) a jeho vzdálenosti od nás (147 až 152 milionů kilometrů), se dá zaměření této skvrny přirovnat k objevu jehly na fotbalovém hřišti (100krát 50 metrů) z výšky jednoho kilometru.