Slunovrat čaruje, nastávají noci svítících oblaků

13. 6. 2021 – 18:10 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Slunovrat čaruje, nastávají noci svítících oblaků
Svítící mraky, noctilucenty. | zdroj: Profimedia

Po částečném zatmění nám příroda nachystala další nebeské představení – svítící oblaky. Sledovat je můžeme právě v těchto dnech a týdnech, v období kolem slunovratu.

Tento úchvatný úkaz vzniká, když se spojí ledové krystalky s prachovými částicemi v oblasti mezosféry, ve výšce zhruba 85 kilometrů, což je čtyřikrát až šestkrát výš než běžné mraky.

Led v této výšce, kde panují teploty kolem mínus 130 stupňů Celsia, vzniká reakcí kyslíku s vodíkem pod vlivem slunečního záření, fotochemickým rozpadem metanu, anebo také z vody, která je do těchto výšek vynesena turbulencí, vysvětluje web Astro. Prachové částice do mezosféry zanesou sopečné erupce, meteorický prach, anebo komíny průmyslových podniků.

Svítící oblaky, kterým se také říká noční mezosférická oblaka, anebo noctilucenty (z latinského noctis = noc a lucere = svítit) však nesvítí. Pouze rozptylují zář Slunce, které se nachází se pod obzorem a zespodu je nasvítí. 

Zjevují se zejména v červnu a v první polovině července za příznivých povětrnostních podmínek. Najdete je těsně nad obzorem mezi desátou večer a půlnoci a druhou a čtvrtou hodinou ráno, kdy je Slunce skryto šest až šestnáct stupňů pod obzorem.

Oblaka, jak je patrné ze snímků, připomínají řídkou oblačnost se strukturou pavučiny. Většinou mají stříbřitý nádech, ale mohou se barvit také do červena, hněda nebo do modra.

Dají se pozorovat v zeměpisné šířce mezi 50 a 70 stupni severně či jižně od rovníku – a co je pozoruhodné, jsou k vidění rok od roku častěji. Vědci to přičítají většímu znečistění ovzduší prachem a také emisemi metanu, které zvyšují koncentrace vodní páry a ve velkých výškách i koncentrace krystalků ledu.

Zdroje:
Geophysical Research Letters, Astro

Nejnovější články