Fotografii pořídil v oblasti Galeova kráteru robotický rover Curiosity (Zvídavost), který ve službách vesmírné agentury NASA zkoumá rudou planetu už od roku 2012. Snímek je složen z 21 záběrů z letošního 19. března. Výsledek je počítačem zpracován a upraven tak, jak by scenérii viděly lidské oči.

Zářící mraky plující vysoko nad kráterem 19. března. | zdroj: Kredit-NASA/JPL-Caltech/MSSS

Mraky nejsou na Marsu tak obvyklé jako na Zemi. Planeta má suchou atmosféru, mračna se na obloze kolem rovníku objevují zpravidla jen tehdy, když je Mars jednou za dva pozemské roky na své eliptické oběžné dráze nejdál od Slunce.

Letos však rover zaznamenal „rané“ mraky ještě před nástupem tohoto období marsovského roku. Jeho snímky zachycují třpytící se oblaka naplněná ledovými krystaly, která rozptylují světlo zapadajícího slunce.

Mraky nad kráterem vyfocené po západu slunce 28. března. | zdroj: Kredit-NASA/JPL-Caltech/MSSS

Většina mraků se na marsovské obloze vznáší do výšky 60 kilometrů a obsahuje vodní led.

Některé z nich, které rover Curiosity zaznamenal, jsou však patrně ještě výš – v místech, kde je velmi chladno. Nejspíš obsahují zmrzlý oxid uhličitý, tedy suchý led.

Vlnící se struktury mraků jsou plastičtěji vidět na obrázcích z černobílých navigačních kamer Curiosity. Barevné snímky z kamery Mastcam zase ukazují, jak mraky září. Těsně po západu slunce jejich ledové krystaly zachycují slábnoucí světlo a rozsvěcují potemnělou oblohu.

Mraky zaznamenané po západu slunce 31. března. | zdroj: Profimedia

„Žasnu nad barvami, které se v mracích objevují – červená, zelená, modrá a fialová,“ cituje web NASA astronoma Marka Lemmona z Institutu vesmírných věd v Coloradu. „Je opravdu skvělé vidět na Marsu něco, co září spoustou barev.“

Vědci teď mraky analyzují a snaží se určit jejich výšku i složení.

A nakonec pozdrav-selfíčko od roveru Curiosity. Robotické vozítko na něm překonává marsovskou dunu. | zdroj: Profimedia