Letošní rok byl bohatý na nové poznatky o fungování vesmíru. To je žebříček čtyř nejvýznamnějších poznatků z oblasti astrofyziky v letošním roce:

1. První snímek černé díry

Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) v dubnu pořídili první snímek černé díry. Pro snímek se podařilo spojit osm radioteleskopů a jejich soustav rozmístěných na planetě a sladit jejich činnost do perfektního výsledku.

To, co jsme na obrázku viděli, byl plyn padající na černou díru, přesněji vyzářené fotony, které z její přitažlivosti dokázaly uniknout.

Zachycená černá díra, jakási výlevka v časoprostoru, ze které nemůže uniknout ani světlo, je třímilionkrát větší než Země, skrývá se v centru 53 milionů světelných let vzdálené galaxie M87 v souhvězdí Panny. Astronomové ji dali jméno Monstrum. 

Objevily se námitky, že snímek "není dostatečně ostrý". Co však reprezentuje, je první ostrý test něčeho, co je teprve na svém počátku. 

Černá díra pořízená v projektu EHT se skrývá v souhvězdí Panny | zdroj: Profimedia

Budou to teprve nástupci EHT, kdo může přinést skokové zlepšení v tom, jak poznáváme vesmír kolem sebe.

2. Potvrzeno Hawkingovo záření

Mimo záři reflektorů byla také potvrzena existence Hawkingova záření. Ukazuje se, že Stephen Hawking měl se svými teoriemi pravdu. Černé díry parně vyzařují teplo, čímž se "odpařují".

Hawkingovo záření je studováno již několik let na analozích černých děr, tedy akustických či optických pokusech, které napodobují děje v gravitačních černých dírách. To bohužel vede u mnoha čtenářů ke zděšení z toho, že "vědci mají v laboratořích analogy černých děr". Tyto analogy ale nejsou gravitační, takže nemohou způsobit katastrofu.

3. Na stopě páté síly

Fyzikové dosud identifikovali čtyři základní přírodní síly, které drží vesmír pohromadě: silnou interakci, slabou interakci, gravitaci a elektromagnetismus. Přibývá však indicií, že jich existuje pět. 

Maďarský fyzik Attila Krasznahorkay a jeho tým už před třemi lety narazili na stopy páté fyzikální síly. Letos zveřejnili poznatky z dalšího experimentu. Klíčovou roli v jejich výzkumu hraje boson o hmotnosti 17 MeV, kterému přezdívají částice X17. Pokud skutečně existuje, tak se budou přepisovat učebnice fyziky.

Vědcům by to mohlo umožnit lépe porozumět temné hmotě, hypotetické formě hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.

4. Kometa Borisov

Na konci roku 2017 ohromila astronomy první pozorovaná mezihvězdná planetka jménem ‘Oumuamua, když prolétávala sluneční soustavou. V roce 2019 jsme se dočkali druhého podobného objektu nazvaného Borisov.

Z jeho pozorování můžeme očekávat mnohem zajímavější data. Je to kometa, nikoli asteroid (planetka).

Borisov byl odhalen dříve, než ‘Oumuamua. To dovolí delší pozorování objektu. Podstatná je také skutečnost, že vůbec zaznamenán byl. Ukazuje to, že naše schopnost pozorovat mezihvězdné objekty se zlepšuje.