Sonda Curiosity se potýká s nečekaným poškozením

- Vesmír autor: Lukáš Grygar

Největší vozítko, které jsme zatím na Mars posadili, má nečekané problémy. Jeho mise sice úspěšně překročila původní plán, ale do dalšího průzkumu se musí pustit daleko opatrněji, než NASA předpokládala.

Složený autoportrét sondy Curiosity uprostřed marsovské pustiny, vlevo otvor po vrtání palubním laserem

Složený autoportrét sondy Curiosity uprostřed marsovské pustiny, vlevo otvor po vrtání palubním laserem,zdroj: NASA

Vše začalo o 411. solu (marsovském dnu, který je o 2,7 % delší než ten pozemský), stráveném na rudé planetě. Na snímku jednoho ze šesti hliníkových kol byl objeven defekt: mezi do té doby zanedbatelnými oděrkami na vědce mrkala regulérní díra, která byla navíc jen předzvěstí dalšího poškození.

Curiosity

Pokud si ptáte, proč nemá bezmála dvoumiliardová marsovská sonda nějaká ultra vyztužená, nezničitelná kola ze slitiny zlata a kryptonitu, důvod je velice prostý – váha. Každý kilogram navíc, který posíláte do vesmíru, zvyšuje cenu celého projektu o nezanedbatelné částky. V případě Curiosity navíc vše komplikoval extrémně složitý přistávací manévr.

Kola sondy byla samozřejmě důkladně testována a připravena na všechna potenciální nebezpečí, která na Marsu číhají – nebo si to alespoň mysleli inženýři, které zaskočila přítomnost špičatých kusů skalního podloží, vytrčených z povrchu jako hřeby.

Zatímco volně ležící ostré kamení sonda zvládá bez ztráty hliníkové kytičky, opakované střety s nečekaně špičatými skalními výstupky postupně vedly k dalším oděrkám a trhlinám. Co to znamená pro další cesty vozítka, které se velikostí blíží pozemskému SUV?

Curiosity

S volně ležícím kamenem si sonda poradí, se skalním výstupkem už ne

Především nutnost plánovat další trasu s ohledem na „křehčí“ stav kol. Řidiči, kteří Curiosity dálkově ovládají s několikaminutovým zpožděním, daným vzdáleností Marsu, musí nejenom objíždět problematická místa, ale také začali v rámci lepšího rozložení zátěže jezdit pozpátku.

Couvání ulehčí jak předním, tak prostředním kolům, i když není zadarmo – Curiosity za sebe (v tomhle případě před sebe) nevidí a jízda pozpátku se tedy hodí jen na delší, jasně naplánované úseky, aby se vozítko nemuselo každou chvíli nákladně otáčet tam a zpátky.

Curiosity

Poučení z jeho trablů bude neocenitelné v misi, plánované na rok 2020, kdy by měla k Marsu vzlétnout sonda, vycházející právě z designu Curiosity. Drandění po marsovském kamení ovlivní nejenom konstrukci nové generace kol, ale také výběr místa, kde sonda přistane.

Díky snímkům z družice Mars Reconnaissance Orbiter máme povrch rudé planety zmapován důkladněji, než tomu bylo během přípravy mise Curiosity, a novou sondu tak bude možné posadit na vhodnější výchozí pozici, odkud se nebude muset k cílům svého geologického průzkumu trmácet nijak zvlášť daleko.

Tagy: curiosity Mars sonda

Zdroje: Gizmodo