Zatímco zdáli se komety tváří jako pohledné vlasatice, zblízka jsou to prostě jen velké šutráky, které si to švihají vesmírným prostorem a občas si je k sobě stáhne Slunce (nebo také Jupiter) svou neodolatelnou přitažlivostí. Vědecký význam komet ale naštěstí nelze odvozovat z jejich fyzické krásy.

V případě 67P/Churyumov–Gerasimenko se navíc z ošklivého káčátka – kometa během přibližovacího manévru opravdu připomínala gumovou kachničku – vyklubalo členité a nezvykle strukturované těleso, jehož důkladné prostudování pomůže astronomům lépe porozumět vzniku celé sluneční soustavy.

Komety jsou totiž poskládány ze „zbytků“ prachových částic a zmrzlých plynů, které zůstaly na ocet po prapůvodní sluneční mlhovině. To znamená, že jsou přímými svědky podmínek, které panovaly ještě před vznikem Země!

Kometa 67P | zdroj: ESA

Polovinu práce má Rosetta za sebou, ale čeká ji ještě jeden, možná dokonce náročnější úkol: nese v sobě přistávací modul Philae, který se pokusí na kometě přistát a odeslat z povrchu detailní informace o její stavbě i složení.

Momentálně se vybírá vhodné místo, kam přistávací modul posadit. Parkování ve městě je proti tomu naprostá brnkačka...

zdroj: YouTube

Budeme tedy dál držet palce nejenom sondě, ale především týmu prvotřídních navigátorů z Evropské kosmické agentury, kteří dokázali Rosettu spolehlivě navést na cíl, vzdálený přes 400 milionů kilometrů od Země. Jde o výkon hodný obdivu a jeden z největších úspěchů v historii vesmírného programu. Gratulujeme!

zdroj: ESA