Kometa Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž už po více než rok obíhá evropská sonda Rosetta, se blíží svému periheliu, tedy bodu největšího přiblížení ke Slunci. Projde jím ve čtvrtek 13. srpna. Co to pro kometu znamená a jaká zcela revoluční pozorování by nám mohla Rosetta přinést?

Zatímco vědci napjatě čekají, jestli se přistávací modul Philae probere k životu, samotná kometa, na které tento zázrak vědy a techniky po troše hopsání přistál, se má čile k světu.

Přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko bylo sice tvrdší, než bychom doufali, ale přesto úspěšné. Zpracovat získané vzorky a data nebylo záležitostí jednoho večera, ale první zásadnější výsledky už konečně začínají proudit směrem k veřejnosti.

Na první pohled šlo o neuvěřitelný úspěch. Na druhý o nešťastné selhání. Po odeznění úvodních emocí je konečně čas si v klidu shrnout, jak se to má s přistáním modulu Philae na kometě a úspěchem celé mise sondy Rosetta.

Jules Verne i Karel Zeman by měli jistě radost. Lidstvo se prostřednictvím sondy Rosetta a jejího výzkumného modulu Philae chystá přistát na kometě – a vědci konečně ví, kam modul posadit.

Trvalo to deset let, ale trpělivost vědců teď přináší své fantastické ovoce. Sonda, vyslaná do vesmíru v roce 2004, včera konečně dorazila ke svému hlavnímu cíli, kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko.