Rezonanční maraton

Za nejnovějším rezonančním maratonem stojí tým Massachusetts General Hospital vedený Brianem Edlowem. Jeho výsledný sken lidského mozku, který byl pochopitelně před tím extrahován z lidského těla. Vzhledem k citlivosti a preciznosti skenování nebylo možné skenovat člověka živého.

Dárkyní mozku byla proto osmapadesátiletá žena, která bohužel zemřela vlivem problémů s dýcháním a zápalem plic. Její anamnéza však postrádala neurologické problémy, náhled by tedy měl být reprezentativní ukázkou toho, jak vypadá zdravý lidský mozek.

Sken samotný vznikl s využitím nejsilnějšího MRI přístroje v USA. Zařízení dosahuje síly 7 T, a bylo tak schopné dosáhnout do velikosti desetiny milimetru. Celý sken datově zabral velikost 8 TB. Dané rozlišení je samozřejmě stále příliš velké pro pozorování jednotlivých buněk a jejich interakci. Na druhou stranu, výsledný snímek je ve třetím rozměru - dává tak dostatečně detailní podívanou na půdorys mozku, aniž by zabíhal do jednotlivých detailů.

Půjde to i naživo

Studie by tak vědě dílčím způsobem mohla pomoct v dalším zkoumání toho, jak mozek přesně funguje. Jiné práce budou pro odhalení tajemství mozku muset jít do nejmenších detailů - jejich kontext však bude ještě dlouho třeba zasadit do většího celku, který poskytla právě studie z Massachussets.

Samozřejmě, jisté změny tkáně budou rovněž patrné vlivem nezbytné minimální konzervace. I kdyby byl mozek skenován hned poté, co jeho dárkyně zemřela, během stohodinového maratonu by bezpochyby došlo na počátek rozkladného procesu. Orgán byl proto založen v desetiprocentním roztoku formaldehydu - opět tak najde o perfektní reprezentaci mozku v činnosti.

Možná, že se však takových snímků také v dohledné době dočkáme. Teprve na jaře výzkumníci z Yale oživili buněčnou činnost u několika desítek prasečích mozků, které rovněž pocházely z poražených zvířat. Nepodařilo se obnovit vědomí nebo něco podobného - vědci však pomocí vnějšího systému zásobování kyslíkem a živinami toliko restartovali základní buněčné procesy právě ve snaze předejít rozkladu tkání. Podařilo se jim tak v zásadě zlepšit (prodloužit) systém konzervace tkání bez potřeby formaldehydu.

Ty skutečně zajímavé výsledky nás tak teprve čekají poté, co se podaří podobný MRI maraton aplikovat i na mozky, které jsou stále ještě alespoň trochu živé.

Studie byla publikována v časopise bioRxiv. Video ze skenu najdete níže.