Pracuje s obrázky, méně blouzní a umí napsat diplomku. To jsou první poznatky o strojovém učení GPT-4, nástupci ChatGPT od společnosti OpenAI.

V příspěvku na svém blogu společnost tvrdí, že nový model „je schopen lépe porozumět lidskému jazyku, dosahuje vyšší přesnosti při vyhledávání informací, automatickém vytváření textů, jazykovém překladu i v mnoha dalších oblastech, kde je nutné zpracovat množství dat a informací“.

V úterý se GPT-4 (Generative Pre-trained Transformer) dostalo mezi uživatele a ti se předhánějí v testování jeho možností, stejně jako v úvahách, kolik profesí ovlivní.

Už teď je ale zřejmé, že GPT-4 není obecnou umělou inteligencí, která by se ve svých rozmanitých schopnostech učení blížila lidem, anebo je dokonce překonávala.

„GPT-4 je nová verze velkého neuronového jazykového modelu od OpenAI a Microsoftu. Cílem těchto modelů je jen poskytovat užitečnou funkcionalitu, například při hledání informací nebo psaní kódu,“ sdělil redakci Neddu Tomáš Mikolov, vědec zabývající se strojovým učením v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze.

Obecná umělá inteligence je teprve na cestě

Mikolov upozorňuje, že smyslem GPT-4 není vyřešit architekturu obecné umělé inteligence (Artificial General Intelligence, AGI), která je vynalézavá a která se učí a přizpůsobuje měnícím se podmínkám podobným způsobem jako člověk. GPT-4, stejně jako všechna současná strojová učení, je úzce zaměřená, nepřesahuje pevně stanovené cíle a cílové funkce.

Tomáš Mikolov. | zdroj: Profimedia

GPT-4 je dokáže komunikovat s lidmi, ale nedokáže třeba řídit auto jako jiná strojová učení. Obecná umělá inteligence by však měla zvládnout obojí.

Kdy se takové umělé inteligence dočkáme?

Optimisté očekávají její příchod už za několik let. Vědcův pohled je skeptičtější. Mikolov předpokládá, že dorazí až za desítky let. Upozorňuje však, že už před tím budou někteří uživatelé pokládat vyspělá strojová učení za „živá“.

„To je téměř jisté. Nakonec, řada lidí viděla obecnou umělou inteligenci již v prvním chatbotu ELIZA,“ připomíná vědec.

(ELIZA byl jednoduchý počítačový program, který vedl s uživatelem konverzaci v angličtině tak, že opakoval jeho vlastní výroky a kladl jednoduché otázky založené na klíčových slovech zachycených z diskuze.)

S tím je ale pochopitelně spojeno riziko, že uživatelé budou ke strojovým učením přistupovat nekriticky.

Dobrý komunikátor se špatnou pamětí

Jednou z nejvíce využívaných, ale poměrně málo viditelných aplikací strojových učení je jazykové modelování. V současnosti zasahuje do internetových vyhledávačů, umožňuje rozeznávat řeč či strojově překládat text.

Jazykové modely dokážou předpovědět další slovo ve větě, ale nemají žádnou znalost toho, co věta skutečně znamená. Proto je nebezpečné kombinovat je s vyhledáváním, kde je zásadní, aby se fakta uváděla na pravou míru, upozorňují experti.

Přesto je možné, že právě kolem soudobých jazykových modelů může jednou vzniknout umělá inteligence. Tím největším úkolem do té doby však podle Mikolova bude naučit strojová učení, aby si vybudovala nějakou formu paměti.

„Nechci vyvracet možnost postavit obecnou umělou inteligenci kolem jazykových modelů, to si myslím možné je, ale museli bychom ještě vyřešit některé složité problémy v oblasti učení, generalizace a reprezentace paměti,“ říká Mikolov.

Strojová učení vznikají pro konkrétní úkoly, chybí jim proto nástroje k tomu, aby si pamatovala řadu úkonů. GPT-4 umí dobře komunikovat s lidmi, ale nepamatuje si například předešlé konverzace, které s ním máte, byť si je může znovu přečíst.

Elegantního řešení tohoto problému jsme se dosud nedočkali.

Obecnou umělou inteligenci se po celém světě snaží vyvíjet 72 vědeckých týmů. Jak dlouho jim to bude trvat, zůstává zatím hádankou.