Je až neuvěřitelné, s kolika cizími jazyky, si dokážeme poradit pomocí online překladačů. Jazykové bariéry s nimi padají.

S „řečí“ zvířat, kterými jsme obklopeni, si však rady nevíme. Nejvyšší čas to změnit, řekla si skupina vědců z americké neziskovky Earth Species Project (ESP) a pomocí strojového učení se chystá překládat zvířecí „jazyky“ do lidem srozumitelné podoby.

Jejich ctižádost je bezmezná, neomezuje se na komunikaci se psy, kočkami či koňmi, ale se všemi známými druhy. Chtějí vlastně vytvořit překladač zvířecí řeči z Arabely.

ESP vznikla v roce 2017 s přispěním investorů ze Silicon Valley a plánuje pomocí strojového učení dekódovat komunikaci zvířat. Své výsledky chce zpřístupnit všem lidem.

Cílem organizace je ochrana druhů – pochopení zvířecí komunikace by lidem dokázalo, že i jiní živočichové jsou uvažující bytosti.

„Chceme vytvořit nástroje překladu, které nám umožní při snaze o pochopení zvířat sundat si lidské brýle a dají nám šanci pochopit komunikační systémy zvířat,“ cituje deník The Guardian ředitele ESP Azu Raskina.

Je to vůbec reálné?

Existuje zvířecí řeč?

Myšlenka přeložit zvířecí dorozumívání do lidského není nová – dospěla už za hranici pohádkových příběhů. Prvním digitálním „psím překladačem“ byl japonský přístroj, který si v roce 2002 vysloužil Ig Nobelovu anticenu. Od té doby však myšlenka překladu zvířecí řeči pomocí techniky přestala být vtipem.

Dnes už víme, že zvířecí uvažování je mnohem pokročilejší, než tušili filozofové minulých staletí. Známe mnohé příklady komplexnějšího dorozumívání mezi jinými druhy.

Strojové učení navíc udělalo skok kupředu v chápání řeči lidské. Algoritmy jako DeepL se znatelně zlepšily proti starším verzím strojového překladu. Začínají rozlišovat kontext jednotlivých slov, a teoreticky by tak nemělo nic bránit překladu komunikace zvířecích druhů.

Zvířecí komunikace je ale „pole neorané“. Víme, že různé druhy živočichů spolu komunikují a tušíme, že tato komunikace může být pestrá. Kolik po Zemi chodí druhů, tolik typů komunikace může existovat.

Nám známá zvuková a vizuální komunikace je blízká primátům a savcům. Například hmyz ale komunikuje chemicky, a mnohé lidem evolučně blízké druhy, jako třeba psi, svou zvukovou komunikaci doplňují o komunikaci čichovou.

Některé hypotézy předpokládají, že určití savci, kteří jsou citliví na elektrické signály, třeba ptakopysk, dovedou komunikovat pomocí elektromagnetického pole.

Je ovšem nepřesné mluvit o komunikaci zvířat jako o „řeči“. Lidská řeč je komplexní systém schopný předávat i složité myšlenky, ale zvířecí říše neumí a ani nepotřebuje vzájemně komunikovat teorii kvantové fyziky, politiku nebo fotbal.

Skvělý projekt, ale…

Tato skutečnost by mohla snížit náročnost strojových učení, které se o překlad zvířecí komunikace budou jednou starat. Zdaleka největší problém však bude získat dostatečné množství dat.

„Strojové učení bez dostatku dat se rovná honbě za fata morgánou. Abychom mohli analyzovat balík zvířecích signálů, potřebujeme mít ohromné množství dat  a jediný způsob, jak je získat je jít ven a sbírat je,“ řekl webu Analytics Insight profesor biologické antropologie z Pensylvánské univerzity Robert Seyfarth. Projekt proto podle něj může zabrat desítky let.

Každá umělá inteligence je jen tak dobrá, jak dobré jsou data, na nichž se „učí“. Strojová učení analyzující lidský jazyk mohou vycházet z terabajtů již existujícího záznamu lidské řeči. Problém je, že podobně kvalitní záznam komunikace mezi zvířaty neexistuje.

„Myslím, že jako vědecký projekt je to skvělé,“ odpověděl redakci Neddu na dotaz o plánech ESP český vědec v oblasti strojového učení a překladu Tomáš Mikolov. „Jednou bude pochopení komunikace zvířat možné a strojové učení s tím může hodně pomoct,“ řekl, ale upozornil, že rychlé výsledky bychom neměli očekávat.

Mnohé dosavadní triky strojového překladu, které stačí na mezilidskou komunikaci, na řeč zvířat podle Mikolova aplikovatelné nebudou.