Nepilotovaná zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX přistála na Zemi s pozoruhodným nákladem. Do vod Tichého oceánu se minulý týden v nákladním modulu vrátila čtyřicítka myší – včetně osmi geneticky upravených.

Osmi hlodavcům výzkumníci z americké Jacksonovy laboratoře (JAX) ještě na Zemi potlačili produkci proteinu myostatin. Tento protein reguluje růst svalové tkáně. Pokud je potlačen, svaly dorůstají až dvojnásobného objemu oproti běžnému stavu.

Myší kulturisté vznikli s cílem studovat vliv kosmického prostoru na svalové tkáně.

Prohlodají cestu na Mars?

Skupina myší se do kosmu podívala na palubě zásobovací mise z osmého prosince loňského roku. Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice zvířata pobývala měsíc.

Myši si na oběžné dráze užívaly beztíže | zdroj: Profimedia

Myši bez genetické úpravy výzkumníkům poslouží nejen jako kontrolní skupina. Astronauti na palubě stanice u části z nich testovali pokusnou látku, která rovněž potlačuje myostatin, ale farmakologicky, tedy léčivy.

Nyní, kdy se myši vrátily na Zemi, budou vědci analyzovat, jaký vliv měl stav beztíže na myší svalstvo. Budou moci porovnat vliv genového a farmakologického potlačení myostatinu, a tak zjistit, která metoda je přínosnější.

Je to základní výzkum. Následující experimenty však mohou pomoct misím do hlubokého vesmíru i lidem se svalovými nemocemi.

 Vesmír nás nemá rád

Obecně platí, že péče o svalstvo při kosmických misích zabere drahocenný čas. Astronauti vystavení mikrogravitaci musejí denně cvičit několik hodin, aby co možná nejvíc zpomalili úbytek svalstva a oběhového systému. Bez pravidelného tréninku by nemuseli po dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže návrat na Zemi vůbec přežít.

Budoucí mise přitom počítají s meziplanetárními lety trvající až roky. Pro jejich úspěch je důležité udržet svaly členů posádky v kondici.

První mise k Marsu (a zpět) si zřejmě ještě budou muset vystačit s tradičními hodinami denně strávenými na běžeckém pásu. Ale co když k Měsíci či Marsu začnou létat lidé ve větším počtu?

Jedním z řešení je přivodit pomocí setrvačnosti "umělou gravitaci". To by znamenalo konstruovat obří centrifugy. Pokud by se podařilo úbytek svalů vyřešit bez potřeby stavět větší a těžší lodě, bylo by to samozřejmě pro konstruktéry mnohem snazší.

Nové možnosti medicíny

Léky či genová terapie, které by zvýšily produkci svalové tkáně s menší nutností cvičit, by tak mohly kosmické dálky otevřít většímu počtu lidí. Studium vlivu kosmického prostředí na svaly by však mohlo nést ovoce i pro ty, kteří se mimo Zemi nikdy nepodívají.

Výzkumníci z Jacksonovy laboratoře analýzou myších kulturistů přispívají i k dalšímu poznání vlivu genetiky a chemie na správný či naopak nesprávný růst svalové tkáně. Redukce mytostatinu by časem mohla přispět k léčbě lidí s nemocemi jako amyotrofická laterální skleróza, ale také s terapiemi zvyšujícími zdraví a vitalitu lidí ve vyšším věku.

Myší svalovci, kteří nahlédli do vesmíru, tak mohou budoucí medicíně otevřít nové možnosti.