Světlo s novou tváří: věda bourá 180 let starý předpoklad
8. 12. 2025 – 14:48 | Vesmír | Miroslav Krajča |Diskuze:
Vědci z Hebrew University of Jerusalem právě rozmetali dlouho přijímaný předpoklad o tom, jak světlo ovlivňuje materiály — ukázali, že magnetická složka světla hraje aktivní roli při jeho šíření a interakci s hmotou. Nejde jen o drobnou korekci, ale o zcela nový pohled na základní fyzikální jev. Tento objev může mít zásadní důsledky pro optiku, spintroniku i kvantovou technologii.
Jak to bylo — a co se změnilo
Více než 180 let byl známý jev zvaný Faraday Effect. Když světlo prochází magnetickým polem, jeho polarizace se otáčí — a celá podstata této rotace byla přičítána výhradně elektrické složce světla, tedy interakci elektrického pole světla s částicemi v materiálu.
Jenže nejnovější experimenty dokazují, že to není celá pravda. Tým vedený Dr. Amirem Capuou a Benjaminem Assoulinem ukázal, že magnetické pole světla samo o sobě — tedy oscilující magnetická složka elektromagnetické vlny — má výrazný a nemalý podíl na rotaci polarizace. V některých vlnových délkách (zejména v infračerveném spektru) může magnetická složka způsobit až 70 % otáčení. Ve viditelném spektru je to podle studií kolem 17 %.
Podle autorů studie jde o “prvotní účinek” — tedy magnetické světlo nejde ignorovat, není “vedlejším detailem”, ale plnohodnotným hráčem při interakci s hmotou. To znamená, že staré modely, které stavěly hlavně na elektrickém poli, je teď potřeba přepsat.
Proč je to tak důležité
Věda o světle je základ pro obrovské množství technologií — lasery, optická komunikace, fotonika, magneto-optické záznamy, majáky výzkumu kvantových počítačů i spintroniku. Pokud jsme měli špatný nebo neúplný popis, mohly vznikat limity, které jsme považovali za dané.
Nový objev otevírá dveře k:
-
lépe navrženým optickým materiálům, které využijí magnetické složky světla k silnějším interakcím,
-
spintronickým a magneto-optickým zařízením, kde by světlo mohlo ovládat magnetické stavy výrazně efektivněji,
-
nové generaci technologií — například uchovávání nebo zpracování dat pomocí světla; možná i kvantové počítače se světlem a magnetismem.
Autoři dokonce naznačují, že tímto způsobem by se dalo „točit“ spinem či magnetickým momentem objektů pomocí světla — což by znamenalo revoluci v manipulaci s hmotou na nano a kvantové úrovni.
Jak to vědci dokázali
Práce využila teoretický model postavený na rovnici Landau–Lifshitz–Gilbert equation, která popisuje chování spinů v materiálech. Vedla simulace pro krystal známý jako TGG (terbium-gallium-granát), často používaný při testech Faradayova jevu. Poté model aplikovali i pro reálné parametry a zjistili, že magnetické pole světla vyvolává magnetický moment uvnitř materiálu — a tím i rotaci světla.
Číselně: v infračerveném světle až 70 % rotace polarizace lze připsat magnetické komponentě. To je dramatické číslo, které mění paradigmatu.
Co teď — výzvy, experimenty, ověřování
Samozřejmě — věda je proces, ne jednorázová senzace. Tento objev musí projít nezávislým ověřením. Potřebujeme:
-
další experimenty s různými materiály a v různých spektrálních pásmech,
-
ověřit, zda efekt působí i v reálných podmínkách (nikoli jen teoretických modelech),
-
zjistit, zda lze magnetické ovládání světla využít prakticky — v technologii, nikoli jen v laboratoři.
Navíc ten objev vyvolává zásadní otázky o tom, co víme o světle: pokud magnetické světlo může mít tak silný efekt, co všechno dosud přehlíželo moderní optika nebo elektromagnetismem inspirovaná technologie?
Objev zveřejnil tým z Hebrew University v prestižním časopise Scientific Reports
Pokud se efekt potvrdí a ukáže životaschopnost, může to znamenat revoluci. Představte si data uložená pomocí světla, které magneticky ovládáte; nebo komunikační linky, které využívají magneto-optický spin kontroly; nebo lékařské lasery, které mění stav tkání více precizně, protože světlo interaguje silněji než jsme si mysleli.
Navíc nám to dává lekci pokory: i základní zákony, o kterých jsme si mysleli, že jsou „dané“, mohou jednou skončit na pranýři nových dat. Fyzika — a věda obecně — je proces neustálého učení, oprav a překvapení.
Když vědci oznámili, že magnetická složka světla má významnou roli při interakci s hmotou, dali tím jasně najevo: světlo, jak jsme si mysleli, neznáme do detailu. 180 let stará domněnka se ukázala jako omezená.
Za tímto objevem stojí solidní teorie, matematické modely i experimentální výsledky — a důsledky pro fyziku, technologii i budoucnost světelných zařízení mohou být hluboké. A to je přesně to, co činí vědu tak vzrušující: nejde o to potvrdit staré, ale objevit nové.