Pozdní detekce nádorových onemocnění zůstává i dnes hlavním důvodem jejich vysoké úmrtnosti. Při včasném odhalení má totiž většina typů rakoviny velmi dobré vyhlídky na úplné vyléčení - nové experimentální terapie pak tuto šanci ještě zvyšují. Rozpoznání nemoci v běžné praxi však stále není snadné, a to může pacienta stát to nejdražší. Situace se přesto pomalu stáčí k lepšímu - nejnověji díky krevnímu testu odhalujícímu rakovinu kůže.

Manévrovatelnost i flexibilita - takovými kvalitami disponuje nový záchranářský robot z dílny izraelských vědců. Uplatnění by mohl najít při hledání lidí uvnitř poškozených budov, v tandemu s budoucím "mateřským" robotem by jim například mohl do stísněných prostor doručit i léky či zásoby.

Je to paradoxní, ale kosmické sondy 21. století stále používají poměrně archaické informační technologie. Například sonda New Horizons, která nám před třemi lety odhalily krásy Pluta, disponuje v zásadě počítačem vyvinutým na konci 80. let. Nejmodernější elektronika totiž není v očích konstruktérů sond dostatečně ověřená, a navíc je příliš citlivá. Změnit by to mohly materiálové povlaky, které mají krom sond šanci najít uplatnění například i ve fúzních reaktorech. Nyní s jedním podobným přišel i český tým.

Diamanty s nečistotami jsou obvykle považovány za méně cenné než ty čistější – ve světě kvantových počítačů je však situace opačná. Titěrné diamanty vytvořené z křemíku s cíleně vytvořenými defekty by naopak mohly stát na počátku cesty k levnějším kvantovým počítačům, a možná i kvantovému internetu. Na počátku července k tomu první kroky učinila studie z Princetonu.

Příští rok oslavíme půlstoletí od prvního přistání lidí na Měsíci. Za celé uplynulé období se lidské bytosti nikdy nevydaly dále do kosmického prostoru, byť alespoň naše sondy ano. Jedním z problémů na cestě do kosmických dálav je i neefektivita běžného chemického pohonu. Konceptů na účinnější fyzikální pohon existuje celá řada, naposledy jím byl i kontroverzní (a nejspíše vyvrácený) EM Drive. Zatím je ale jenom málo z nich v reálu testováno. Novým, potenciálně revolučním typem pohonu se pochlubil i člověk, který změnil pohled na lidskou misi k Rudé planetě. Problém je, že prozatím opět nevíme, zdali by jeho teoretický vynález mohl fungovat.  

Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?