Technologie
'Minimozek' vypěstovaný v laboratoři se sám napojil na míchu
21. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Přezdívají se jim "mini-mozky", ačkoliv oficiálně mají tajuplnější název "organoidy". Uměle a in vitro kultivované shluky buněk dorůstají stále komplexnějších tvarů a délek - a umožňují tak vědcům studovat i nejrůznější tělesné projevy bezpečně v kontrolovaném prostředí. Nejnověji další organoid sám demonstroval autonomní schopnost orgánu napojovat se na míchu. Spolu s pokrokem na poli výzkumu organoidů se však stávají stále aktuálnější etické otázky, které výzkum vyvolává.
Noví nanoroboti jsou tak malí, že se do těla dostanou injekcí
12. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Aplikované nanotechnologie jsou zase o něco blíže realitě. Americký tým pod vedením Marca Mishkina vytvořil litografickou metodu, s níž může produkovat nanostroje o tloušťce lidského vlasu podobně, jako se vyrábějí i mikročipy. Ačkoliv jde i tentokrát o vysoce experimentální metodu, vytvořené mašinky jsou jak schopné vlastního pohybu, tak je možné je i injektovat do lidského těla pomocí jehly.
Biotiskárny dokážou vytisknout nové tkáně přímo v terénu. Čekají je testy na lidech
6. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Medicína ve 20. století učinila několik výrazných skoků kupředu, první pomoc v případě úrazu však ve srovnání s jinými obory příliš daleko nepokročila. Zastavování krvácení pomocí tlakových obvazů se rámcově provádí stále podobně jako ve vzdálenější minulosti. Změnit by to chtěla nová práce, která přišla s mobilní biotiskárnou tkání. Vynález byl zatím vyzkoušen na zvířatech, v dohledné době by přitom mělo dojít na testy i u lidí.
I roboti mají předsudky. Kdo za to může?
24. 2. 2019
|
red
O lékařích se nejčastěji mluví jako o mužích, o vyučujících pro změnu jako o ženách. S výběrem auta si necháme raději poradit od muže, zatímco vlídná slova na helplince čekáme od ženy. Svět je natolik plný předsudků, že je podvědomě učíme i umělou inteligenci.
Japonci budou schopni předpovídat déšť a tornáda 30 minut předem
20. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Tokijské úřady zahájily testování nového varovného systému na ochranu města. Systém by pomocí kombinace dvou různých meteorologických radarů mohl riziko vzniku přívalových dešťů a tornád předpovídat až s půlhodinovým předstihem. Třetina devítimilionového Tokia leží pod úrovní mořské hladiny, novinka by tak mohla potenciálně přinést značné snížení rizika pro životy i majetek.
Umělá inteligence se zlepšila poté, co se naučila spát
17. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
V debatách kolem automatizace práce a příchodu inteligentních stojů se občas objevuje argument, že mašiny žádný odpočinek nepotřebují. Mohou přece pracovat bez ustání 24 hodin denně, 7 dní v týdnu! Jak ale připomíná nová studie, i umělým neuronovým sítím "spánek" prospívá k daleko vyšší efektivitě. Zdá se, že období klidu by mohlo být pro vyšší inteligenci jakousi nezbytností.
Laser umí nově přenášet zvuk přímo do lidského ucha
5. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Poslouchat zvukový záznam je dnes zcela běžnou součásti našeho života. Ještě před sto lety však šlo o luxus a dvě století nazpět o pouhý sen. Principy reprodukce zvuku se však v praxi příliš neliší od toho, jak byly vyvinuty v druhé polovině 19. století. Možná se ale blíží nová revoluce – laserová reprodukce zvuku slibuje možnost přenášet zvukový záznam na metrovou vzdálenost od zdroje tak, aby zvukovou stopu slyšel jenom sám posluchač.
Jsme na cestě k supravodivosti za pokojové teploty
4. 2. 2019
|
Pavel Vachtl
Supravodivost je zvláštním jevem v oblasti pevných látek, který známe už od roku 1911. Jeho podstatou je vymizení elektrického odporu v jistém materiálu, je-li ochlazen pod určitou (kritickou) teplotu. V takovém případě proudí elektrický proud daným materiálem prakticky bez energetických ztrát a v mimořádně vysokém množství. Problém je, že ona kritická teplota je hluboko pod bodem mrazu. A tak se týmy z celého světa snaží objevit způsob, jak supravodivosti dosáhnout za přijatelnějších teplot.