Těla všechny živých bytostí jsou fascinujícími biochemickými továrnami, které den za dnem mění kyslík a stravu na nejrůznější proteiny nezbytné pro správný chod organismu. Způsob, jímž se tak děje, je daný i tím, jak jsou jednotlivé buňky uspořádány do vyšších struktur nazývaných tkáně. Kdybychom tuto strukturu uměli libovolně měnit, mohli bychom možná přijít se zcela novými léky a principy fungování života samého. Výrazný krok k tomuto cílí nyní provedla studie, které se podařilo právě takové tkáně experimentálně vytvořit s pomocí laserového paprsku. 

O genovém editoru CRISPR se obvykle mluví v souvislosti s možnostmi zkoumání našeho DNA, modifikací plodin a organismů anebo ve snaze léčit jím dědičné choroby. Nový startup však hodlá CRISPR využít především jako diagnostický nástroj pro lepší a přesnější odhalování stavu pacientů. Pokud tato snaha uspěje, může se stát CRISPR levným způsobem diagnostikování řady rizikových chorob – testy by přitom měly být tak jednoduché, že si je bude doma moct dělat každý z nás.

Po letech vysokých očekávání a minimu jakýchkoliv nehod překvapila svět letos v únoru první smrtelná nehoda autonomního vozidla. Vůz společnosti Uber srazil v Arizoně chodkyni, která v noci přecházela na neoznačeném místě silnici. Teprve nyní se konečně ukazují další detaily nehody. Zdá se, že vůz chodce skutečně detekoval již před nárazem – palubní software se však přesto rozhodl nezastavit. 

Nad jejich výskytem a významem dumal už řecký matematik Euklides tři století před naším letopočtem. Přesto jsou dosud prvočísla obestřena tajemstvími, za jejichž odhalení budou mít matematici Abelovu cenu (analogii Nobelovy ceny) jistou.

Na otravu alkoholem ročně zemře ročně odhadem několik stovek tisíc lidí - jen ve Spojených státech je to kolem 88 tisíc. Smrt si překvapivě nevybírá. Vyšším poměrem zemřelých na počet obyvatel disponuje jak Rusko, tak třeba i Francie. Blýská se však na časy - po radě "zaručených" léků proti intoxikaci alkoholem vznikl první návrh skutečného "protijedu" na alkohol. Využívá přitom pokročilých nanotechnologií.

Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně.