Výzkumníkům z Telavivské univerzity se podařilo poprvé s pomocí 3D biotisku vytvořit zmenšeninu lidského srdce vytvořenou z lidských kmenových buněk. Ačkoliv je výsledek prozatím příliš malý na transplantaci, srdce je anatomicky shodné se svým předobrazem z lidského hrudního koše. Autoři studie předpokládají, že k plnohodnotnému orgánu tohoto druhu by mohli dojít snad do 10 let.

Mikrovlnnou troubu naprostá většina lidí používá k ohřevu jídla. Když se však dostane do rukou vědcům, látají jiskry, praskají skla nebo třeba vzniká plazma.

Projekt RIOCATH se jako jediný z ČR prosadil mezi 500 nejvíce inovativních start-upů z celého světa a zúčastnili jste se investičního summitu Hello Tomorrow v Paříži.

Přezdívají se jim "mini-mozky", ačkoliv oficiálně mají tajuplnější název "organoidy". Uměle a in vitro kultivované shluky buněk dorůstají stále komplexnějších tvarů a délek - a umožňují tak vědcům studovat i nejrůznější tělesné projevy bezpečně v kontrolovaném prostředí. Nejnověji další organoid sám demonstroval autonomní schopnost orgánu napojovat se na míchu. Spolu s pokrokem na poli výzkumu organoidů se však stávají stále aktuálnější etické otázky, které výzkum vyvolává.

Aplikované nanotechnologie jsou zase o něco blíže realitě. Americký tým pod vedením Marca Mishkina vytvořil litografickou metodu, s níž může produkovat nanostroje o tloušťce lidského vlasu podobně, jako se vyrábějí i mikročipy. Ačkoliv jde i tentokrát o vysoce experimentální metodu, vytvořené mašinky jsou jak schopné vlastního pohybu, tak je možné je i injektovat do lidského těla pomocí jehly.

Medicína ve 20. století učinila několik výrazných skoků kupředu, první pomoc v případě úrazu však ve srovnání s jinými obory příliš daleko nepokročila. Zastavování krvácení pomocí tlakových obvazů se rámcově provádí stále podobně jako ve vzdálenější minulosti. Změnit by to chtěla nová práce, která přišla s mobilní biotiskárnou tkání. Vynález byl zatím vyzkoušen na zvířatech, v dohledné době by přitom mělo dojít na testy i u lidí.