Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) je bezsrstý hlodavec žijící ve vyprahlých oblastech východní Afriky. Nepatří mezi krasavce, ale co mu chybí na kráse, dohání mimořádnou biologií a unikátním způsobem života, píše server Mongabay zaměřující se na vědecké zprávy o přírodě a životním prostředí.

Tým vědců, který tyto vrásčité tvory zkoumal, teď zjistil, že s námi mají společného víc, než bychom si mohli myslet. Třeba to, že stejně jako lidé i rypoši lysí "mluví" různými dialekty.

Mistři komunikace

Rypoši jsou téměř slepí, což je evoluční uzpůsobení podzemnímu stylu života. Nemohou se tedy spoléhat na zrak a místo toho tito společenští tvorové komunikují celou škálou kvíkání, mručení a cvrlikání – a komunikují hodně.

Rypoš prolézající norou. | zdroj: Profimedia

V nové studii, kterou zveřejnil časopis Science, se vědci zaměřili na řeč rypošů. Tým pod vedením profesora neurologie Garyho Lewina z německého Střediska molekulární medicíny Maxe Delbrücka zjistil, že stejně jako lidé i rypoši lysí už od raného věku napodobují hlasové projevy ostatních, aby se naučili komunikovat. Díky tomu se u nich vyvíjejí odlišné dialekty a přízvuky v závislosti na geografické poloze.

Napodobovat zvuky je něco, co dokáže jen hrstka dalších zvířat – například velryby, sloni, primáti, papoušci a zpěvní ptáci. Většina zvířat se zvuky neučí. Místo toho celá škála druhů vyluzuje zvuky, které jsou jim určené geneticky. Do této kategorie patří také psí štěkot.

Cizinec, nebo našinec?

Jakou úlohu tedy hrají hlasové projevy ve společenském životě rypošů lysých? Tito holí hlodavci, kterým jako kdyby příroda dala kůži o několik čísel větší, žijí v podzemních koloniích, kterým vládne královna.

Kolonie mohou mít až 300 členů a každý z nich má konkrétní úlohu uvnitř společenské struktury, ne nepodobné uspořádání ve včelím úlu. V rypoším světě existují dělníci, vojáci a jediná rozmnožující se samice – královna. Právě ona je zodpovědná za kontrolu a modulaci jazyka kolonie a z dlouhodobého hlediska za uchování jejího dialektu.

„Vývoj sdíleného dialektu posiluje soudržnost a smysl sounáležitosti mezi rypoši v kolonii,“ napsala v úvodu studie její autorka, neuroložka Alison Barkerová. Když uhyne královna, nastoupí k moci nová, která zavede svůj vlastní přízvuk. Ten se postupně naučí celá kolonie.

Jedinečný dialekt pomáhá rypošům také při účinné obraně teritoria. Když rypoší vojáci narazí na jiného rypoše, přízvuk jeho cvrlikání jim prozradí, jestli je to vetřelec, nebo našinec. Pokud je to vetřelec, vojáci buď díky početní převaze zablokují tunely, anebo použijí své velké zuby, aby ho odrazili.

Netušené schopnosti

Tato nová zjištění jen rozšiřují známý seznam podivuhodných vlastností a schopností rypošů, mezi něž patří jejich vysoká tolerance vůči bolesti, schopnost přežívat v prostředí s nízkým obsahem kyslíku či dovednost popírat biologické zákony stárnutí. Vědci věří, že by nám tento fascinující tvor mohl pomoci lépe pochopit náš vlastní druh.

„Rypoši lysí mají lingvistickou kulturu, která se vyvinula dlouho předtím, než existovaly lidské bytosti. Dalším krokem je zjistit, jaký mechanismus v jejich mozku tuto kulturu podporuje, protože to by nám mohlo poskytnout důležitý vhled do toho, jak se vyvinula lidská kultura,“ řekl profesor Lewin.