Rypoši by teoreticky mohli žít navěky, myslí si společnost Googlu pracující na 'nesmrtelnosti'

- Příroda autor: Ladislav Loukota

Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) by dle aktuální mnohaletého pozorování víc než 3000 jedinců svého druhu mohl žít navždy. Přesněji řečeno, vyšší věk u něj neznamená vyšší riziko smrti. Tvrdí to společnost Calico patřící de facto korporaci Google. Jedná se o další práci, z níž vyplývá, že negativní projevy stárnutí nejsou u všech druhů stejné.

Rypoš lysý

Rypoš lysý,zdroj: Wikipedia

Pokud se závěry podaří potvrdit, k čemuž je vždy třeba být raději skeptičtí, znamenalo by to prvního vyššího savce, který teoreticky může dosáhnout na biologickou nesmrtelnost. Neznamená to, že rypoši neumírají – stále jim hrozí zranění, infekce či přirozené nemoci. Stále je může něco sníst.

Pokud by se však nástrahám vyhnuli, mohli by žít výrazně déle než my nebo většina jiných savců. Pro ty, včetně lidí, platí s postupem věku stále vyšší riziko úmrtí. V případě člověka se zhruba od 60 let výrazně zvyšuje šance na rozvoj smrtelné choroby.

Hrdinové pouště

Rypoši se sice v přírodě dožívají jenom zhruba tří let, v zajetí se ale toto číslo může vyšplhat i na desetinásobek. A to už začíná znít zajímavěji. Nejstaršímu stále žijícímu rypošovi v zajetí je nyní 35 let. Statistiky Calico na vyšším počtu rypošů přitom naznačují, že zvířata nemají žádnou prokazatelnou tendenci umírat s vyšším věkem více. I nejstarší samice dokonce mohou i v tomto extrémním věku stále zabřeznout. Pro ilustraci, jiní dlouho žijící hlodavci se v zajetí dožívají maximálně šesti let.

Způsoby, jakým toho rypoši mohli dosáhnout, nejsou zatím přesně známé. Mohou souviset například s extrémní povahou rypošů, kteří na Sahaře jako hrdinové pouště mohou vyžít s minimem kyslíku i vody. Rovněž mohou mít souvislost s atypickou formou cukru, která jejich kůži dodává na pružnosti, ale zároveň má zřejmě protirakovinové účinky.

Jako vždy samozřejmě i tentokrát platí, že výsledky práce je třeba vnímat s dávkou skepse. Je například možné, že rypoši degenerují v pozdější fázi svého života o to rychleji, čím déle zůstávají bez podobných znaků. Rovněž není vyloučeno, že budoucí studie dojdou k jiným závěrům. Nutnost chovat rypoše po 30 let nikterak neusnadňuje možnost experiment snadno zopakovat a ověřit...

Není nesmrtelnost jako nesmrtelnost

Je ovšem faktem, že rypoši nejsou ani zdaleka jedinými stvořeními, která se snad mohou dožívat výrazně vyššího věku (relativně vůči běžnému dožití) než my. Teoreticky nesmrtelné organismy jsou většinou velmi jednoduchého rázu. Jedná se často o jednobuněčné či nepříliš složitější formy života.

Několik výjimek se přesto občas najde – malé medúzy Turritopsis dohrnii mohou zvrátit svůj životní cyklus a vrátit se do stádia polypu. Borovice dlouhověké mohou žít až několik tisíc let. A doposud nejsložitějším organismem, který si brousil zuby na členství v podobném klubu, byl žralok grónský s šancí žít až po 400 let.

Výraz "nesmrtelnost" je v daném případě samozřejmě jistou hyperbolou, korektnější termín by mohl být snad "extrémní dlouhověkost". Zástupci daných druhů ani nežijí věčně, ani jim k tomu nepomáhá magie.

Jak již padlo, stále mohou být obětí vlastních těl i vnějších infekcí a zranění. Rypoši, kteří se nedožili 30 let, například pošli vlivem selhání ledvin nebo degenerace svalů. Nemocí, které se mohou vyskytnout v každém věku.

První úspěch Calico

Pokud se však po bok podobných druhů zařadí i rypoš, začíná být evidentní, že ani relativně složitější organismy nemusejí v průběhu stárnutí zvyšovat své vyčerpání způsobem, který jsme v přírodě doposud považovali za zcela běžný. Jinými slovy, stárnutí nemusí být tak přirozené, za jaké jej máme.

Calico, společnost stojící za výzkumem rypošů, nečiní svůj výzkum stran dlouhověkosti nikterak náhodou. Výzkumu možností radikálního prodloužení lidského života se věnuje již od svého založení korporací Google v roce 2013.

Dnes je Calico součástí společnosti Alphabet, tedy investiční odnože vzniklé později právě z Googlu. Studium rypošů je po pěti letech existence Calico první významnější vědecký doklad její činnosti. Společnost však plánuje na trh uvést i různé preparáty pro snížení poškození vlivem stresu a podobné komerční produkty.

Calico nicméně není jediný subjekt, který se dnes snaží radikálně prodloužit lidský život. Terapii se stejným cílem slibuje i George M. Church, slavný americký genetik a otec syntetické biologie. Podle něj bychom mohli mít praktické výsledky tak do pěti let.

Nakolik budou podobné snahy realistické, a nakolik může jít jenom o nejnovější verzi věčné honby za vidinou více času, je dnes těžké odhadnout. Medicína činí stále fantastičtější pokroky. Ale nikoliv pokroky zázračné.

Vyšší míra zájmu o extrémní dlouhověkost však dříve či později může přinést své plody. Jak se ostatně říká, cokoliv krom hledání nesmrtelnosti je ztrátou času.

Výsledky práce byly zveřejněny v eLife.

Tagy: dlouhověkost savci věda a poznání vědecký výzkum a studie

Zdroje: vlastní