Největší pilotní projekt svého druhu

Výzkum byl organizován neziskovou organizací 4 Day Week Global ve spolupráci s think-tankem Autonomy a akademiky z University of Cambridge a Boston College. Šlo o nejrozsáhlejší experiment se čtyřdenním pracovním týdnem na světě, kterého se zúčastnilo 61 firem různých velikostí – od malých startupů po středně velké podniky v oblasti marketingu, poradenství, výroby nebo zdravotní péče.

Na šest měsíců snížili zaměstnanci pracovní dobu o 20 %, přičemž si ponechali 100 % platu. Pravidlo bylo jednoduché: pracuj chytřeji, ne déle.

Co se stalo? Pozitivní dopady v číslech

Výsledky jsou překvapivě jednoznačné a optimistické. Závěry projektu ukazují:

• Zlepšení duševního zdraví: 71 % zaměstnanců mělo nižší úroveň vyhoření, 39 % mělo méně stresu a 43 % spalo lépe.

• Zvýšení výkonnosti: 60 % zaměstnanců uvedlo, že byli produktivnější, 15 % „výrazně produktivnější“.

• Méně absencí: O 65 % klesla nemocnost, o 57 % snížena fluktuace zaměstnanců.

• Zisk firem: Průměrné příjmy firem dokonce stouply o 1,4 % během pilotu a o 35 % v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.

„Tohle není jen o lidech, ale i o číslech. Produktivita se zvedla, zisky se udržely – a lidé byli šťastnější.“

— Brendan Burchell, sociolog z University of Cambridge (zmescience.com)

Co se nezměnilo? Výplaty a kvalita výstupu

Jedním z hlavních poznatků bylo, že zkrácený pracovní týden neměl negativní dopad na kvalitu práce. Firmy byly instruovány, aby přizpůsobily systém práce – ne ho jen omezily. Často šlo o omezení zbytečných porad, lepší plánování, zavedení asynchronní komunikace a větší důraz na důslednost.

Zaměstnanci dostali více osobního času – a místo „prokrastinačních úterků“ začali dělat více práce za méně času.

„Čtyřdenní týden nutí k efektivitě. Neztrácíte čas na schůzích, protože víte, že vás čeká víkend navíc.“

— respondent ze společnosti Platten’s Fish & Chips (4dayweek.com)

Kdo se zúčastnil?

Firmy ze sektoru:

• marketing, PR a reklama

• poradenství, finance

• IT a technologie

• zdravotnictví a péče

• výrobní podniky

• charitativní organizace

Velikost kolísala od 5 do více než 100 zaměstnanců. Důležité je, že pilot nezahrnoval gig economy ani směnný provoz, kde je implementace obtížnější – ačkoliv i tam začínají vznikat modely (např. rotační čtyřdny).

Co říkají samotní zaměstnanci?

Subjektivní výpovědi byly stejně přesvědčivé jako tvrdá data:

• „Poprvé za deset let cítím, že můj život není jen práce.“

• „Trávím víc času s dětmi, sportuju, jsem zdravější.“

• „Nepřemýšlím o výpovědi – nikdy jsem nebyl spokojenější.“

• „Pracuju míň, ale dělám víc – protože vím, že mi to vrací čas.“

Co na to firmy?

Ze 61 firem jich 56 (92 %) deklarovalo, že budou v čtyřdenním modelu pokračovat i po skončení testu. 18 firem (30 %) zavedlo čtyřdenní týden natrvalo, ostatní ho dále zkouší a přizpůsobují.

„Bylo to nejlepší rozhodnutí v historii firmy.“

— majitelka digitální agentury z Londýna (bbc.com)

Funguje to jinde?

Podobné výsledky přinesly i piloty v Irsku, USA, Kanadě nebo Austrálii. V Japonsku doporučuje čtyřdenní týden dokonce tamní ministerstvo práce.

Model 100–80–100 (100 % platu, 80 % času, 100 % výkonu) se stává základem nové pracovní etiky.

Výzvy a limity

Čtyřdenní týden není pro každého – složité je ho aplikovat např. v:

• školství

• zdravotnictví s nonstop provozem

• výrobních linkách s nepřetržitým cyklem

• maloobchodě a službách

Nicméně hybridní modely, střídání týmů, nebo větší automatizace mohou otevřít cestu i zde.

Čtyřdenní pracovní týden není utopie – je to reálně ověřený model s pozitivním dopadem na zaměstnance, firmy i společnost. Pokud jsou lidé odpočatí, motivovaní a vědí, že mají čas i na vlastní život, výsledky jejich práce mohou být nejen lepší, ale i udržitelnější.

Budoucnost práce možná není o více hodinách, ale o větší moudrosti, jak s časem zacházíme.